Richard Kutěj | Články / Recenze | 11.07.2019
Slovenský producent Dead Janitor získal za jedenáct let svého působení na scéně i mezinárodní uznání a na novém albu Medusa přináší zcela vlastní originální zvuk. Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky. Dead Janitor debutoval v roce 2008 DIY albem The Boring Structure, poté léta vydával na slovenském labelu Exitab, jedné z nejzajímavějších značek na poli tamního soudobého elektronického experimentu. Album Medusa pak vychází u neméně zajímavého slovenského labelu Urbsounds.
IDM, dark ambient, hypnotické techno, industrial. To vše dokáže Medusa zpracovat do proměnlivých a neustále se rozvíjejících zvukových okamžiků. Dead Janitor ale nemá potřebu opisovat stylotvorné slovníky. Základy tracků tvoří vlastními elektronickými vzorci a samply. Album tak nabízí rytmické plochy, čistě elektronicky tepající okamžiky i cákance, kde se zvuk postupně rozpadá do nejmenších atomů. Stejně tak i okamžiky, kde kovově ostrá rytmika vyvolává až rituálně tranceové nálady. Díky dobré aranži i zvuku se přitom všechna ta pestrost se na albu přelévá zcela přirozeně a bez zádrhelů.
Medusa je zatím nejsyrovější a nejvíce experimentující Dead Janitorovo dílo. To ale neznamená, že předchozí – více elektronicky zvuková – tvorba zaostává. Naopak. Ostatně, slovenský producent zaujal i poměrně velkou a etablovanou polskou scénu, když jeho předchozí album – Proximity z roku 2016 – vyšlo u ceněného labelu Galeria Szara Records. Vloni ho ještě doplnilo album remixů od tvůrců jako jsou Ink Midget či Stroon.
Dead Janitor kráčí vpřed a jeho releasy neustále ukazují, kolik různých poloh soudobá experimentální elektronika umí. Slovenský producent tak už léta tvoří sci-fi pro milovníky brouzdání v nekonečném vesmíru zvuků, samplů a jejich struktur. Zvukový romanopisec, jehož knihy mají zatím pořád ten správně napínavý obsah, který dokáže vtáhnout do děje a nepustit do posledního tónu.
Dead Janitor – Medusa (Urbsounds, 2019)
bandcamp projektu
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.