V síti archaických dogmat (Svatý pavouk)

Mrazivý thriller Svatý pavouk chytře využívá skutečných událostí k tomu, aby nám předložil sociálně kulturní komentář o poměrech v Íránu. V důsledku film funkčně balancuje mezi dvěmi rovinami. Portrét sériového vraha prostitutek, který své zrůdné činy koná ve jménu „svaté války proti dekadenci“, se prolíná s počínáním ateisticky založené novinářky, jež kromě pátrání po bezohledném monstru musí čelit i archaickým předsudkům ryze mužského světa.

Režisér Ali Abbasi se ve svém třetím celovečerním snímku záměrně vyhýbá tradičním žánrovým stereotypům. Senzacechtivé tónování některých filmů o sériových vrazích zde nahrazuje sázka na realismus, podtržená zkoumáním palčivých sociálních témat. Identitu vraha známe od počátku. Na první pohled bezúhonný otec rodiny Saeed Hanaei (Mehdi Bajestani) brázdí na své motorce ulice nočního Mašhadu, sbírá vytipované prostitutky a jako příslovečný pavouk je láká do lepkavé pasti, z níž není úniku. První vražda umocněná ledovým klidem vraha je znepokojivá stejně jako scéna v hotelu, kde se sebevědomá novinářka Arezoo Rahimi (Zar Amir Ebrahimi) snaží získat zamluvenou rezervaci pokoje. Jakmile muž na recepci zjistí, že jde o svobodnou ženu, která cestuje sama, odmítne ji ubytovat. Teprve po předložení novinářských dokladů své stanovisko neochotně přehodnotí, přičemž ženu nezapomene upozornit na šátek, z pod něhož viditelně vyčnívá pramen vlasů. Hrozba zásahu mravnostní policie sice Rahimi pobaví, ale za jejím křehkým úsměvem je možné zahlédnout stín opodstatněných obav.

Ačkoliv se děj odehrává v roce 2001, kdy reálný Hanaei řádil v ulicích, je zneklidňující, jak málo se od těch dob poměry změnily. I když sekularizace do zemí středního východu zvolna proniká, vliv islámu a zastaralá dogmata jsou stále jeho nedílnou součástí. Abbasi tohle ví a skrze neústupnou Rahimi, která vzdoruje všudypřítomné mužské dominanci, tuto skutečnost reflektuje. Přebírá zodpovědnost za neschopnou policii a nasazuje svůj krk, po dopadení vraha ji však nečeká potlesk, ale vystřízlivění. V očích mnoha lidí je Hanaei hrdina, který se z ulic pouze snažil vymýtit zlo. Šokující? Nepochybně. Především když si uvědomíme, že v tomto ohledu nešlo o zhmotnění scenáristovy fantazie.

Ali Abbasi nabízí nejen mrazivou sondu do života vraha, ale zároveň trefně poukazuje na řadu překážek a výzev, kterým íránské ženy čelí. Výsledný obraz je stejnou měrou uhrančivý, jako znepokojivý.