Akana | Články / Recenze | 04.09.2013
Album, které nadchne hned první skladbou, mívá předem napůl vyhráno. Na Modern Vampires of the City se téhle role chopila píseň Obvious Bicycle, jejíž kouzelný, povznášející refrén vnucuje mému podvědomí myšlenku, že takhle načaté album prostě nemůže být špatné. A není. S každým dalším trackem a s každým dalším poslechem ve mně nezadržitelně roste nutkání sáhnout po nejvyšším hodnocení.
Oba dosavadní studiové zářezy Vampire Weekend byly skvělé, ale trojka je snad ještě překonává. Uchovala si všechna jejich pozitiva – zvukovou i rytmickou originalitu a vynalézavost, průzračně bezelstné melodie – a zároveň jako by je posunula ještě o třídu výš. Album je dospělejší, ne tak zvukově opulentní, ale stále nesmírně hravé. Všelijakých aranžérských vychytávek je na něm pořád hojnost, ale jsou používány rozvážněji a s větším smyslem pro proporční vyváženost. Všechno spolu ladí ještě o chlup víc než dřív.
S tím se veze i celkově serióznější tón, nejzřetelnější v melancholickém závěru alba (Hudson, Young Lion), ale křehké nálady obsahují i třeba Step nebo Hannah Hunt. V případě Vampire Weekend jsme samozřejmě pořád na míle daleko od nějakých depresí, celkový dojem zůstává nakažlivě pozitivní, letní, nakopávající. Ostatně rozverné odpichovky jako Unbelievers, Diane Young nebo Finger Back dokážou dostatečně rozproudit krevní oběh a zaměstnat tělo i mozek. Afrobeatové spodky, které se výrazně uplatnily na Contra, se téměř vytratily, fantazii ve vynalézání nezvyklých, a přece tak chytlavých rytmických vzorců to ale nijak neumenšilo. Jiných inspiračních zdrojů se ovšem kapela tak docela nezříká, například často citované jméno Paula Simona opět vyplouvá na povrch třeba při sledování vokální linky písně Everlasting Arms. Což ale nic nemění na skutečnosti, že Vampire Weekend patří i nadále k nejoriginálnějším seskupením současnosti.
Pro dnešní kapely je čím dál těžší vytvořit si jasně rozpoznatelný a nezaměnitelný rukopis, a ještě podstatně náročnější je neustrnout s ním na mrtvém bodě a rozvíjet ho. Album Modern Vampire of the City je důkazem, že je to pořád ještě možné, a Vampire Weekend mi s ním udělali velikou radost.
Vampire Weekend – Modern Vampires of the City (XL, 2013)
www.vampireweekend.com
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.