RADEK.K. | Články / Recenze | 09.01.2014
Když jsem v minulém roce 2013 načínal nový textový soubor recenzí, první bylo splitko Five Seconds to Leave / Esazlesa, které vydal Full Moon. A protože se motáme v kruzích, i aktuálně poslouchaný bigbít je podchycen tímto časopisem nahrávkou, a to Boy Boy Girl Girl Boy (2011). Dalším zářezem The Drain bylo debutové album Get Back to the Swamps, Death! (2010) u Drug Me Records. Zdá se, že kapela od roku 2006 pracuje se správnou hudební formulí prostoru i času.
Jednoduše vypravená deska We, Love, We v podobě disku opatřeného samolepkou, vloženého do kartonové kapsy, má vše, co je nutno. Zpěv našponovaný jako metlařské elasťáky z hluboké historie, sršivě elekrické kytary, pevnou basu, vše průběžně podporované synťákem. To by mohla být výkroj nazývaná garážový rock, kde můžete v průběhu desky sledovat stopové prvky dalších stylů, jimiž se muzikanti nepochybně zabývali dříve a naštěstí je neodhodili jako starý plášť. Další částí, jíž je aktuální, třetí deska Pražáků opentlena, je slůvko glam. Lízátko je nabízeno ponejvíce u falzetově houkaných vokálů, podávajících výrazné melodické nápady. Směrem k plivajícím posluchačům si dovolím podotknout, že tak činí zbytečně. Chytří hoši nepřidávají navíc moučkový cukr.
The Drain mají dar poskládat vše přesně tak, jak je potřeba. Je mi jedno, zda tak činí podvědomě, nebo jestli zištně posbírali jednotlivé díly od jiných. Prostě to funguje. Kolik bylo, je a bude takových, co umí složit písničku? Kolik je těch, co se nám derou do přízně? A naopak, kolik je kapel, co fungují jaksepatří, ale ze zkušebny vytáhnou paty, jen když se vrací domů? Kvituji oživení zvuku a roztažení produkce hostujícími nástroji.
The Drain - We, Love, We (Election Records, 2013)
http://www.thedrain.net
Autor provozuje literárně-napalmový blog.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.