Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 28.03.2014
Je to zvláštní pocit – poslouchat nejnovější nahrávku Johnnyho Cashe Out Among the Stars. Člověk byl zvyklý u posledních Cashových desek, těch ze série American Recordings, vnímat fakt, že je zpívá stárnoucí muž, který se loučí se životem a je si toho moc dobře vědom. Tento pocit u poslední desky mizí. Je to jako cestovat strojem času před rok 1994, rok prvních American Recordings.
Na albu Out Among the Stars je Johnny Cash někým úplně jiným – jak výmluvně dokládá už samotný obal. Stařec, který pomalu a jistě mizel do stínů, je najednou tím Mužem v černém tak, jak si jej všichni pamatují, v plné síle, ve světle, jako zmrtvýchvstalý.
Materiál byl natočen na začátku osmdesátých let v produkci Billyho Sherilla, ale po problémech s vydavatelstvím nebyl vydán. Nyní se konečně po letech dostává na světlo a bezpochyby zaujme čestné místo v diskografii Johnnyho Cashe. Z desky dýchá pohoda, hudební jistota a maximální profesionalita. Nelze očekávat razantní překvapení či žánrové veletoče, Cash v době vzniku neexperimentoval a dělal si „to svoje“. Dočkáme se poctivého country orientovaného na vyprávění příběhů (onen story-telling tak typický pro americkou hudbu): Příjemných romancí s humorným nadhledem (nádherný duet Baby Ride Easy s June Carter, který se nepochybně zařadí mezi jejich nejslavnější kusy), příběhů s přesahem (Out Among the Stars) i smutných vzpomínkových kusů (After All) nebo singlové She Used to Love a Lot. Out Among the Stars není Cashovým vyrovnáváním se se životem, ale čistým, radostným a bezstarostným country.
Deska zní i přes dobu svého vzniku stále moderně, přímo z ní čiší nadšení z tvorby a hraní. Zvuk je plný, se spoustou drobných zvukových detailů. Klasické žánrové aranžmá ozvláštňuje občasné zapojení orchestru či dětského sboru, na výsledném dojmu se často podílí i mandolína, která svým jemným, na sebe neupozorňujícím zvukem vytváří specifickou náladu.
Spousta Cashových nahrávek byla vydávána posmrtně, ale pocit z Out Among the Stars je jedinečný. Díky tomu, že se jedná o vydání zamýšleného celku, ne jen sebrání zapomenutých nebo vyřazených písniček, působí kompaktně a vyváženě a daří se jí vyhýbat hluchým místům. Zůstane-li posledním vydaným zářezem Muže v černém, bude to tečka důstojná, s trochou nadsázky řečeno, ukončující kariéru na vrcholu.
Johnny Cash - Out Among the Stars (Legacy Recordings, 2014)
http://www.johnnycash.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.