Články / Recenze

Jak nahrávají desky bastardi

Jak nahrávají desky bastardi

Bára Vondrášková | Články / Recenze | 08.02.2013

Není to deska plná tónů, je to deska plná zvuků. Kdekdo se v nich ztratí... A někdo se v nich najde. Řeč je o albu remixů bastards (s malým bé, prosím) islandské zpěvačky Björk, jehož vznik mohl probíhat nějak takhle:

Oukej, tak holt tu Biophilii nahrajeme ještě jednou. Ty budeš mlátit do topení, ty do stolu, ty budeš funět do mikrofonu. Tebe asi nepořebuju, ale jestli mermomocí chceš něco dělat, dost bys mi pomoh‘, kdybys mi zatím vyvrtal díry do zdi, ať mám kam pověsit polici, kterou mi pak můžeš rovnou vyrobit, jestli máš čas. A ty, ty do toho zkus čas od času něco zazpívat, jo? Pak to pošleme pár lidem, kteří to nějak splácaj‘ dohromady. Já s tim taky něco udělám, sice se mi seká počítač, ale to snad nebude va.

Ve skutečnosti to tak nebylo, ale tenhle scénář musí napadnout snad každého, kdo si pustil nové album remixů skladeb z předchozí studiové nahrávky Biophilia zpěvačky Björk (a kdo také není ortodoxním vyznavačem jejího umění). Ve skutečnosti to totiž bylo takhle: remixy vznikaly průběžně a stejně tak byly, tradičně na přátelském labelu One Little Indian, vydávány a nahrávány na internet k zakoupení/ke stažení. Osloveni byli Hudson Mohawke, Death Grips, Current Value, Alva Noto, Omar Souleyman, These New Puritans, 16 Bit a The Slips. Disků s remixy se nakonec nasčítalo osm (Biophilia Remix Series I - VIII) a bastards je, dle Björk, výběrem toho nejzásadnějšího z nich.

Hned z úvodní Crystalline, zmixované Omarem Souleymanem, mám pocit, jako kdybych se dívala na skupinku pestře oblečených a nablýskaných břišních tanečnic, na které dopadá proud paprsků... z diskokoule. K tomu jim hraje pár velbloudů na synťák s nastaveným zvukem sitáru. Jiný (úplně jiný) remix této skladby byl zařazen také na závěr alba, tentokrát ,,pod taktovkou“ Matthewa Herberta. V něm přichází na řadu díry do zdi, občas se ozve rána do ústředního topení. Druhou skladbou je Virus, jejíž původní forma, plná zvonečků a přehlcených basů, byla téměř zachována, akorát se přidalo víc přehlcených basů a pak ještě víc přehlcených basů a pak trochu synťákových dechů a Hudson Mohawke Peaches & Guacamol remix byl na světě. Následují dva remixy Sacriface, původně komornějšího a poklidnějšího dílka. První je doplněný o dechy - zde opravdu a doslova dechy, lépe řečeno rytmicky namixované dýchání do mikrofonu. Druhá je Sacriface Reprise, sedmatřicetivteřinový výřez části ,,When she left her craft voluntarily/ for your nest, for your love/ did you understand?“ podložený jediným akordem orchestru, vlastně spíš přednastavených zvuků syntezátoru. A kolem poletují ptáčci a motýlci, jak dojemné... Vlastně ani ne.

Remix Mutual Core, skladby s klipem, kde kolem Björk, zahrabané po pás v písku, poletují olizující se litosferické desky, se objevuje také dvakrát. Stejně tak remix skladby Thunderbolt. Každý od někoho jiného. Co z toho. Zajímavým kouskem je teprve remodel Dark Matter, jehož autorem je Alva Noto. Hlas Björk se ztrácí v elektronických zvucích, které dohromady tvoří psychoidní impresionistický blázinec, jakým byla sice už i původní skladba z Biophilie, ovšem zde se dokonce i ta parní lokomotiva s jistotou vybaví...

A jako celek? Pro fanouška možná fajn. Pro někoho, kdo si rád poslechne nějaký experiment, možná fajn. Ale třeba pro mě, jakožto nezávislého posluchače, který v pubertě párkrát slyšel Medúllu? Jo, Björk sice uznávám, nemám ale vůbec pocit, že bych si bastardy někdy potřebovala pouštět znovu. Možná, kdybych se zahrabala po pás do písku...

Info

Björk – Bastards (One Little Indian, 2012)
www.bjork.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace