Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

„The houses of joy and disappointment of the Windrush/ Street sweepers leave your music/ On the other side of the pavement/ Because it sounds better over there,“ zpívá Damon Albarn v písni Last Man to Leave z druhého alba The Good, the Bad and the Queen. Generací Windrush bývá nazývána emigrantská vlna přicházející na britské ostrovy z někdejších kolonií z karibské oblasti v prvních dekádách po druhé světové válce. Jméno získala podle první lodi, která její zástupce k britským břehům přivezla. Vliv karibské kultury na tamní populární hudbu (i společnost) je zřetelný nejméně od poloviny sedmdesátých let, reggae nebo dub zanechaly na nezávislé scéně a zejména postpunku nesmazatelný otisk. Efekt karibské kultury je zcela nezpochybnitelný také na aktuální britské jazzové scéně, málokomu se ho ale daří tak přirozeně akcentovat jako tubistovi Theonu Crossovi. Nejlepším důkazem může být jeho nové album Intra-I, jehož prostřednictvím vzdává nejen hold svým kořenům a rodině, ale také dychtivě a zvídavě hledí do budoucnosti.

Theon Cross je členem souborů Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na prestižní Mercury Prize, pravidelně spolupracuje například s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem. Crossův otec pocházel z Jamajky, maminka zase z ostrova Svatá Lucie, hudebníkův karibský původ je v jeho tvorbě neustále přítomný. Například debutové album Fyah (2019) nazval podle výrazu z jamajského slangu patois, používaného pro oheň. S novinkou Intra-I se v tomto směru pouští ještě mnohem dále, a to zcela cíleně. Došlo mu, že zdaleka nestačí být si „pouze“ vědom své příslušnosti, ale že je nezbytné se rozvíjet. Theon Cross při představení svého alba na Flood Magazine sice operuje s citátem jamajského novináře Marcuse Garveye („Lidé bez znalosti své minulosti jsou jako strom bez kořenů.“), ale zároveň si je vědom toho, že bez otevřeného a nefiltrovaného výhledu vpřed mu znalost vlastní minulosti poslouží sotva polovičatě. „Watch what the future holds, then aim higher,“ hřímá v refrénu motivačního tracku Roots rapper Shumba Maasai. A podobně cílených vzkazů najdeme na albu hned několik.

Intra-I bezešvě propojuje důkladné znalosti jazzu s pulsujícími karibskými rytmy, reggae i dubem, vše je důkladně zabaleno a převázáno elektronickou produkcí. Cross navíc klade velký důraz na princip kolektivní tvorby. Základem jsou pochopitelně jeho vlastní kompozice, ale právě díky vkladu mnoha hostů působí kolekce tak strhujícím dojmem. Pestře i zábavně. V Play to Win rapper Consensus pečlivě dávkuje breakbeatový drill, v neméně odvázané The Spiral zase excelují Afronaut Zu nebo Ahnansé a vtahující je také úvodní recitativ básnířky Remi Graves. Theon Cross žonglování s žánry nevystavuje nijak explicitně, je si vědom toho, že jsou součástí jednoho širokého celku. Jeho dílo může svou komplexností evokovat dotažená alba Flying Lotuse nebo Daniela Lopatina.

„To, co dělá mou hudbu a britskou jazzovou scénu obecně tak zvláštní, jsou odkazy na kulturu soundsystémů,“ tvrdí Cross v rozhovoru pro Bandcamp Daily a pokračuje: „Všichni jsou součástí linie, která se zrodila na Jamajce a posléze se přesunula do Londýna. Od junglu, garage, grimu až po drill. Nástroj, který používám, je toho součástí. Jako koncertní hudebník, který obsluhuje zejména basové frekvence, jsem schopen na tuto kulturu odkazovat a nabídnout album, které obsahuje prvky reggae, socy i grimu. Mám za to, že se tím celá věc téměř uzavírá.“ Tuba patří k tradičním žesťovým nástrojům, ale zároveň není příliš rozšířená. Nicméně v době, kdy klubové scéně vládnou basové rejstříky, zní její specifický tón možná ještě aktuálněji. Spolupráce Theona Crosse například s The Bugem by se mohla směle stát realitou.

Hned několik přímých předků první vlny emigrantů z generace Windrush bylo pro nevyhovující občanský status v posledních letech vyhoštěno, její zástupci byli slyšet také při protestech Black Lives Matter. Toto vše Theon Cross na novince zaznamenává, prim zde ale hrají striktně osobní emoce – během práce na albu zemřel hudebníkův otec. „V lockdownu a během dokončování desky jsem měl spoustu času přemýšlet o mém vztahu s otcem, o mé lásce k němu a o tom, co mi byl schopen předat,“ říká Cross ve zmíněném rozhovoru a upřesňuje: „Přivedlo mě to k obecnému přemýšlení o vlastním kulturním dědictví a o tom, jak ho chci ctít. Otec moje album slyšet bohužel nemohl, ale máma a prarodiče jsou stále v mém životě přítomni. Intra-I vnímám jako prostředek k oslavě lidí, kteří mě dělají tím, kým jsem."

Osobní rovina je pro album Intra-I klíčová, snaha zprostředkovat vlastní emoce a prožitky je vždy mnohem upřímnější než obecné pravdy. Skladba Forward Progression II nese číselné označení proto, že její původní verzi hrávala reggae kapela hudebníkova otce. Theon Cross do skladby přidal vlastní poselství, které je pro jeho novou nahrávku signifikantní: „Forward progression, you got to know yourself first.“ Pocta vlastním předkům a kultuře zní tak svěže a futuristicky právě proto, že se na ní pomyslně obrací do budoucnosti. Už jen podobnou snahu by stálo za to ocenit, stejně tak jako skutečnost, že už nemá potřebu přecházet na druhou stranu chodníku. Hlasitě a bujaře bude totiž znít odkudkoli.

Tento text vyšel v magazínu Full Moon #128.