Články / Reporty

Skip & Die aneb O kráse a svinstvu mezi životem a smrtí

Skip & Die aneb O kráse a svinstvu mezi životem a smrtí

Anna Mašátová | Články / Reporty | 25.03.2013

Zatančit si na slušnou muziku, která svou stupiditou neurazí vaše mozkové buňky natolik, aby spáchaly čestné harakiri po prvních tónech. Dát si drink, možná pokouřit něco ze zakázaných látek. Plán na ideální víkendovou noc. A dá se tedy považovat za výhru, když se zadaří, a ačkoliv to nečekáte, dostanete všeho dvojitou porci. Asi tak se mohli cítit příchozí na koncert Skip & Die. Relativní novinka na hudební scéně, založená jihoafrickou umělkyní Catarinou Aimée Dahms aka Cata.Pirata a holandským producentem Jorim Collignonem, totiž dorazila v pátek do Prahy.

Dvojice se seznámila v holandském nahrávacím studiu, slovo dalo slovo a brzy se vydali do Afriky. Debutové album Riots in the Jungle tak vznikalo přímo na prašných cestách mezi Johannesburgem a Cape Townem. Zakladatelé využili příležitost přizvat k nahrávání i místní kapely a zúročit mix jazyků, v němž Catarina vyrůstala – angličtinu, afrikánštinu, xhosa, zulu, španělštinu či portugalštinu. Deska vyšla na podzim minulého roku, klipy na youtube s výraznou zpěvačkou vypadaly více než slibně, bylo se na co těšit.

Chvíli po půl deváté odstartovala show pecka Jungle Riot. Pódiu dominovaly dvě nemalé soustavy perkusí, za kterými se oháněli Gino Bombrini s Niquem Quentinem, záda jim kryl sitárista a kytarista Daniel Rose a klávesista René Kuhlmann. A samozřejmě nechyběla Catarina, neuvěřitelně útlé stvoření v oblečku, za který by se nemusel stydět žádný ze členů saturnské party Sun Ra Arkestra. Ve zlaté pláštěnce zářila jak živá prskavka. Kromě jekotu, chichotání, rapu a zpěvu naprosto fascinovaly její taneční výkony v botách na tlusté platformě snad těžší než ona sama. Energické beaty, opojný zvuk sitáru, hyperaktivní zpěvačka, se kterou šili všichni čerti a která v obřím obutí předváděla tanečky s baletní lehkostí. Styl Lady Gaga, jen se u toho netvářila tak kysele. Kromě značně psychedelické vizuální stránky hrají bezpochyby důležitou roli také texty, které stejně jako Catarininy filmy a performance reflektují hlavně osobní zážitky, fantazie, sociální a politickou situaci. Což napovídají i názvy písní – La Cumbia Dictadura, Killing Aid, Delhi Dungeon nebo Love Jihad. A pravděpodobně svou roli hraje i neskrývaně kladný přístup k psychotropním látkám.

Koncert sice krátký, nicméně úderný, živelný a zábavný. Až na zvuk. Několik prvních písní jako by diváky a kapelu oddělovalo sklo, vynahrazovala to jen verva, se kterou se do toho muzikanti opírali. Během hodinového zběsilého tranceového tripu neváhala Cata skočit mezi příchozí a protančit se po sále, rozjařené publikum se dočkalo i dvou přídavků Macacos Sujos a Senorita. Dokonalá ukázka rozšiřování fanouškovské základny.

Jak sama nomádka glosuje, jejich hudba je „O kráse i svinstvu. Kaleidoskopická party na tenké hranici mezi životem a smrtí. Skip and Die motherfuckers!“

P.S. Jedete v létě na Pohodu? Ano? Tak na ně zaskočte...

Info

Skip & Die (jar/hol)
22. 3. 2013, Palác Akropolis, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace