Žofie Křížková | Články / Recenze | 02.06.2024
Když před třemi lety Thom Yorke společně s dlouholetým spoluhráčem z Radiohead Jonnym Greenwoodem založil novou kapelu, musel osvětlovat její název. The Smile, jimž výborně obstarává bicí experimentální jazzman Tom Skinner, se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Hudba The Smile je skutečně určitým spinoffem mateřské skupiny, nese si s sebou nepravidelné bicí, disonance i užití smyčců. Skinner ale dodává jinou energii, duší jazzman odlehčuje bicí soustavu od rovných těžkých ploch. Trojice hudebníků si hned prvním albem A Light for Attracting Attention získala kritiku i fanoušky a v rámci následné tour vzniklo i to nové, The Wall of Eyes. Možná právě díky tomu je o něco koherentnější a texty méně osobní.
Album nahrávané v Oxfordu i londýnském Abbey Road má ohromnou produkční sílu. London Contemporary Orchestra dodává hudbě patřičný vzlet a smyčcová glissanda představují jasný, ale velmi decentní leitmotiv. První nápovědou byl ostatně už song Bending Hectic, kde smyčcová sekce vytváří dramatický bridge. Linky klasických nástrojů Greenwood tvaruje do působivých harmonických oblouků, které opřádají avantgardní harmonie basovky, piána a bicích. Vedle toho figuruje spousta elektroniky, Yorke jako ostřílený producent zapojuje spoustu modulačních ozvláštnění. Přehodnocuje základní hudební kategorie, když například melodický sample přetváří na rytmický prvek v I Quit.
Songy jednoduše nejsou ploché a konvenční. Hloubka prostoru nabývá šikovně užitým echem, které je často nečekané, a proto tak funkční, zároveň Yorkeův nezaměnitelný děravý hlas halí snad ještě víc reverbu. Výsledných pětačtyřicet minut má energické, „matematické“ vrcholy (Read the Room, Under Our Pillows), ale nabízí i éterická a klidná zákoutí (I Quit, Bending Hectic, You Know Me!). Experimentální nátura trio často dovádí ke kompletní změně energie na poli jednoho songu (Bending Hectic, Teleharmonic nebo cinematické Under Our Pillows).
The Smile opět otevírají soudobá bolestná témata – mezilidskou komunikaci v době nových médií, stres z klimatické krize, lidskou lhostejnost a neopodstatněnou nabubřelost. Taky ale volají po významu udržení vlastní integrity a vystoupení ze stereotypu i přes veškerá očekávání. Svým způsobem je z nové desky cítit odevzdaná naděje, Yorke po dlouholetém vylévání environmentálního žalu sám k sobě i fanouškům promlouvá smířlivěji. Ať to dopadne jakkoliv, nějak to dopadnout musí.
The Smile – Wall of Eyes (XL Recordings, 2024)
Bandcamp
živě: The Smile (uk) + James Holden (uk)
12. 6. 2024 19:00
Forum Karlín, Praha
Fb událost
foto © Frank LeBon
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.
Kryštof Kočtář 15.08.2024
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života.
Mária Karľaková 15.08.2024
Kniha je naozaj výnimočná osobná spoveď. Je intímna, plná pocitov, myšlienok, postrehov, otázok z dospievania jedného dievčaťa.
Dušan Šuster 02.08.2024
Rýchlik to veru nie je. Kilometre ubiehajú pomaly – Donato stanovil tempo okolo 110 bpm, čo je o poznanie menej než trend v súčasnom techne – a basový bubon má…
Šimon Žáček 31.07.2024
Ostře kritizovat konzumní společnost dokázala již několikrát, což mnohdy vedlo i k mezinárodnímu úspěchu – zejména v případě oscarového Parazita či megahitu Hra na oliheň.