Články / Recenze

Adrian Crowley, na hranici noci a dne

Adrian Crowley, na hranici noci a dne

Michal Pařízek | Články / Recenze | 16.04.2015

Koncert irského písničkáře Adriana Crowleyho byl určitě jedním z vrcholů festivalu Eurosonic Noorderslag v roce 2013, dojem z tichého působivého setu narušoval pouze sám autor podvratným humorem mezi skladbami. Jemné folkové písně z alba I See Three Birds Flying přednášel za doprovodu kytary a cella, s občasným použitím decentních elektronických podkladů. Koncert stejně jako minulá nahrávka působil ohromně lyricky a snad až surreálně, novinka Some Blue Morning je zase trochu o něčem jiném. Adrian Crowley změnil prostředky, ale dosahuje podobně temperamentního efektu.

Atmosféru Some Blue Morning výrazně ovlivnili členové londýnského smyčcového dua Geese, Crowleyho melancholické balady dostaly díky jejich dramatickým tónům a vzrušeným staccatům úplně jiný rozměr. Folk a smyčce si vždycky dobře rozuměli, Crowleyho nové album to jenom potvrzuje. Zahraniční recenzenti se ohánějí jmény jako Nick Cave nebo Richard Hawley, Crowley je ale jinde, postrádá ten komediantský rock’n’rollový rozměr, vlastně působí až starosvětsky. Pokud přirovnání ke klasikům, použijme snad jména jako Leonard Cohen (zkuste Follow if you Must) nebo Bert Jansch (The Hatchet Song), ale jde pouze o ukazatele na cestě, směr si vybírá Adrian Crowley sám. Album Some Blue Morning se pohybuje na hranici noci a dne, v době, kdy se svit pouličních lamp střetává s prvními nesmělými slunečními paprsky. Otevřené pláně anglického venkova vystřídala temná zákoutí velkoměsta, rána jsou podobně očistná, snad jen romantiky ubylo.

Ostrovní původ je málokdy tak zřejmý, Adrian Crowley navazuje na anglické písničkářství a folkovou tradici, nejenom melodiemi a stavbou písní, ale také zřetelnou účastí nadsázky a ironie. Hloubavé balady nezapírají jemné ozvěny podvratné dekadence, chytré aranže přidávají dramatický výraz a celek může připomenout viktoriánské romány se špetkou gotického vaudevillu. Crowley dokonale využívá svého vypravěčského talentu, hlubokým hlasem dokáže manévrovat s náladou skladeb a tempem příběhů, kolébat a šturmovat zároveň. Stejně jako u starých mistrů nejde jen o to, jaký příběh vypráví, ale jak ho posluchačům podává. Podobně mile tradičních a zároveň strhujících alb v současnosti moc nevzniká, a je to možná škoda. Čaj o páté s Mary Shelley a Emmou Thompson dokáže být stále vzrušující, věřte nebo ne.

Info

Adrian Crowley – Some Blue Morning (Chemical Underground, 2014)
www.adriancrowley.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace