Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 01.04.2019
Před jednadvaceti lety vyšla bezejmenná deska elektronických experimentátorů Autechre, jenž si za ta léta přivlastnila název LP5. Nyní si ho zvolil jejich ideologický následovník IDM (Intelligent Dance Music) Apparat. Náhoda? Nemyslím si! Tedy ehm... Vskutku si to nemyslím. Ty tam jsou totiž časy, kdy Sascha Ring snoubil rané vlivy techna s ambientními plochami. Novinka oplývá širokou škálou živých nástrojů, šťavnatými vokály a bohatou kompoziční nápaditostí. Stejně tak se nechal strhnout Apparatův generační kolega a krajan Pantha du Prince, který také na svých posledních dvou nahrávkách protkává elektronické sny akustickými nástroji s pověstnou německou precizností a všudypřítomným wagnerovským chladem.
LP5 ale používá daleko hřejivějších tonalit. Po spolupráci s duem Modeselektor na projektu Moderat se Apparat rozmáchl stylově i zvukově. Možná až tak, že se ve svých inspiracích trochu ztratil. Deska vznikala v mnoha renomovaných berlínských studiích (AP4, JRS, Vox-Ton či Hansa Tonstudio) a z této mnohosti nahraného materiálu vzešla celkem vkusná koláž se skvělým zvukem. Na výsledném mixu se totiž podílel Gareth Jones, jenž spolupracoval mimo jiné s Nickem Cavem či Depeche Mode. Obsahově se ale album snaží pokrýt až příliš mnoho hudebních stylů. Nahrávka se tak navzdory bohatosti výrazových prostředků lehce ztrácí ve vlastní originalitě. Skladby skáčou z nálady do nálady a z motivu na motiv a místy se tak roztékají do bezbřehých šířin. Pnou se do estetických výšin, ale hroutí se záhy pod vahou vlastní roztěkanosti. Dotýkají se pustých postapokalyptických krajin Radiohead, ale i psychedelicky hýřivých tripů Animal Collective. A nevědí kde přesně zůstat. Za krásnými audio kulisami tak zeje nemilosrdné propadliště dějin. Pokud ale zůstanete sedět jako divák v hledišti, uslyšíte veselý melodram o deseti dějstvích, jenž si lze užít s lehkostí bonvivána.
Apparat - LP5 (Mute, 2019)
web umělce
živě: Apparat (de) + Phon.o (de)
3. 4. 2019 19:30
Lucerna - Velký sál, Praha
fb událost
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.