Michal Pařízek | Články / Recenze | 06.01.2014
Kterékoliv sdružení, ve kterém Arish Ahmad Khan figuruje, vlastně nemá moc na výběr. Rock’n’rollový revival a garáž ve všech možných podobách, zběsilá vášeň a hutná energie. King Khan během téměř dvaceti let, co se na scéně pohybuje, vymyslel snad desítky projektů, jen z poslední doby jmenujme Almighty Defenders, The Black Jespers, Vomit Squad nebo Tandoori Knights. Mezi ty nejdůležitější ale patří BBQ Show a hlavně The Shrines, s nimiž se po málem šestileté pauze vrací s novinkou Idle No More. Ta je naprostou esencí toho, čím se King Khan prezentuje na veřejnosti a pravděpodobně i v soukromí. Divoká soulová smršť, jako kdyby Otis Redding jamoval s The Stooges, jako kdyby Tina Turner stála v čele The Seeds. King Khan sice asi nemá takové pěvecké kvality jako zmíněné legendy, ale všechno dohání hladovým srdcem a nedozírnou touhou.
Idle No More se, stejně jako snad všechna alba, která má King Khan na svědomí, vyznačuje maximální otevřeností a radostí. Žhavá směs funku, soulu, psychedelie a garážového rocku tepe na hranici snesitelnosti; groovy kytary a mohutné nárazy dechů občas podpořené smyčcovou stěnou. Všechno klasické atributy žánru, zde ovšem podané s uchvacujícím elánem. Valivé taneční hity Born to Die, Bite My Language, Luckiest Man, I Got Made, So Wild nebo Bad Boy skvěle vyvažují emocemi nabité dojáky Darkness nebo Pray for Lil, z každého tónu čpí muzikantský pot a hlasivky King Khana hrozí utržením. Veliká zábava a mejdanová deska, tanec až do rána.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
