Kryštof Kočtář | Články / Recenze | 15.08.2024
Tomáš Šenkyřík své nejnovější album Pulse Wave poněkud impresionisticky koncipoval jako „deník událostí a pocitů“, které prožíval v průběhu roku 2023. Tim nejintenzivnějším momentem pak podle něj byla smrt jeho matky. Za inspirační zdroj ovšem sloužila také „relativita času“ pociťovaná při prohlížení starých fotografií a filmů, přičemž hudba na desce má současný turbulentní svět a jeho neméně vířivé tempo času jaksi zpomalit. Pokud ve vás již tyto lyrické úvahy a intimní témata jemně rozezvučují spřízněnou strunu, soustředěný poslech experimentálního alba Pulse Wave ji přímo rozhlučí.
Hudba na něm je velmi minimalistická, pročež k ní doporučuji zvolit i minimalistický setting. Étericky táhlé tóny houslí Pavla Rajmice či uvážlivé vyťukávání klavírních klapek Prokopa Šenkyříka za doprovodu nahrávek pořízených v terénu – to zkrátka nefunguje v obklopení bezpočtu rušivých podnětů. Potemnělá místnost a samota se zdají být jejich ideálním přirozeným prostředím. Album pak působí jako četba starého milostného dopisu, který člověk nalezl zapomenutý a ztracený někde v krabici na půdě. Ačkoli není adresován přímo jemu, jeho slova se jej dotýkají a je schopen z nich vyčíst hluboký cit. Adresátem zde ovšem jako by byl svět či život sám, nikoli konkrétní člověk. Hřejivé skladby desky Pulse Wave totiž pějí o kráse bytí, kterou se snaží mimo jiné i skrze užití field recordings zrcadlit, vracet světu zpátky. Když se například ozvala nahrávka zpěvu ptactva, měl jsem zprvu dojem, že zaznívá nikoli z mých repráků, nýbrž z okna, pod nímž se mi přednedávnem několik opeřenců usídlilo a pořádají zde nepřetržité koncerty.
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života. Místy se totiž tóny elektronických i akustických nástrojů stoupavě vzdouvají, jindy naopak citlivě klesají a tichnou, jen aby posléze opět zažily rozhodný vzmach. Dodejme ovšem, že občas zaznívající bezeslovný zpěv umí tuto křivku poněkud rozkolísat, vyplavit poslouchající z ponoru v abstraktních proudech instrumentálních vod zpátky na až příliš konkrétní břeh. Jinak se ale člověk v jednotlivých skladbách objevuje spíše v pozici operatéra s hudebními nástroji. V tomto se album liší například od některých zvukových instalací vystavených v rámci Beyond the Sound v Domě umění Brno. Ty pracovaly se sonifikací či snímáním zvuků z blízkého okolí galerie, které se vyjevilo jako prodchnuté hluky způsobenými městskou antropogenní sítí.
Oproti nim představuje Šenkyříkova deska poněkud útěšnější útočiště, do nějž se poslouchající může skrýt před přehlcujícím městem a jeho lidskými obyvateli. Na každý pád mohou posloužit coby vábnička na Šenkyříkovu výstavu Zvukové krajiny Brna, zvuky lidské a mimolidské, která je až do 14. července k vidění v brněnském Domě umění.
Tomáš Šenkyřík, Pavel Rajmic, Prokop Šenkyřík – Pulse Wave (Blue Lizard, 2024)
Bandcamp vydavatelství
foto © Blue Lizard
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.