Články / Reporty

Bicep - dj set lepší než live act

Bicep - dj set lepší než live act

Jakub Béreš | Články / Reporty | 26.03.2018

Jen málokterá loňská elektronická nahrávka na sebe upoutala tolik pozornosti jako eponym belfastského dua Bicep. Jejich mix power housu, dunivého techna, psychedelických melodií a devadesátkové ravevové nostalgie vyšvihl producentskou dvojici do první ligy, která nemá problém vyprodat Roxy ani „pouze“ s dj setem.

Přestože bylo jasné, že nepůjde o představení debutu, dalo se litovat toho, že do dvouhodinového programu neprosáklo více nových skladeb než melodická Rain a hitovka Glue na závěr. Dvojici Andy Ferguson a Matt McBriar se na druhou stranu rozvázaly ruce, a tak mohli představit svůj hudební vkus, který už deset let sdílí na svém blogu Feel My Bicep, kde mimo oblíbené tracky ostatních producentů sdílejí i ochutnávky z vlastní tvorby se symbolem tří roztočených bicepsů.

Ty se vznášely i po stěnách klubu. Rotující svalnaté ruce, do kterých byly promítány výjevy posilujících lidí, pak střídaly abstraktnější obrazce doprovázející rozvleklejší zasněné kousky. Zlom přišel s chytlavou Rain, která rozdělila vystoupení na dvě stejně dlouhé části. V té první selekce tracků neměla specifický rukopis producentského dua, v té druhé se přidaly ozvuky devadesátkového junglu a ostrovních klubů.

Éterické a orientální vokály střídaly pokřivené beaty a hutný house. Publikum sice tančilo na všechno, největší radost ale mělo, když došlo na střípky starších tracků z dílny Bicep jako pozitivní Poly Pinapple či chladnější Icebowl. Ta na chvíli utlumila dav před další vlnou silového housu, během něhož se rozsvítil celý sál. Bicep svůj opožděný příchod ale vynahradili další půlhodinkou, zakončenou očekávaným hitem Glue. Ten už příliš nemixovali a jenom ho nechali dohrát během zdravení fanoušků. Dlouhý radostný jásot a spokojené výkřiky dokazovaly, že jejich skvělý dj set sedl do páteční Roxy víc než živé vystoupení.

Info

Bicep (irl)
23. 3. 2018 Roxy, Praha

foto © www.fotobesi.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace