Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 28.12.2017
Je povzbudivé vidět kapelu, která vydání vinylu nepovažuje za úlitbu současné módní vlně a fanouškům předloží skutečný artefakt a ne jakýsi obligátní suvenýr. A tady vidíme rovnou kapely dvě... Dotáhnout do nejmenšího detailu se podařilo splitko skupin Scalp a Victims of Hate (V.O.H.). Vychází na temně rudém vinylu s obalem, který díky nasouvacímu rukávu umožní hru s konceptem dělení alba. Stačí rukáv převrátit a najednou se na obálce zkombinují tváře členů obou formací. Jednoduché, ale účinné. K tomu je pak typograficky jednoduchý insert s texty, fotografiemi, poděkováním. Co hudba?
Hardcore at its finest. Ostré, nekompromisní, pálící přímo na komoru, s texty, které jsou přísně aktuální. Přesně tak, jak to má být. Scalp jsou melodičtější, svou hudbu staví na hutných riffech a valivém nátlaku. Nechávají dost prostoru pro výrazné, úsečné slogany v refrénech, ve slokách jdou přímočaře na dřeň. Ne že by byli Victims of Hate nějací zaumní básníci, ale přeci jen je jejich výraz poněkud odlišný, metaforičtější. V.O.H. dávají přednost agresivnímu tlaku, melodie jsou přežitek, hluk hraje prim. Kulometnými bicími se pohybují za hranou metalu, rytmy a tempa se lámou beze švů. A tam, kde Scalp protestují proti genetické modifikaci potravin a skandují klasicky punkové "národ plný fízlů", V.O.H. hledají cestu k sobě nebo dokonce k bohu. Textová úsečnost a hudební atak je vyrovnáváním se s vlastním já, nikoli snahou řvát na okolí a řešit problémy světa. Mladická dravost versus chlapácké smíření se sebou samým?
Výběr, jestli A či B, je otázkou osobního vkusu. Obě strany vinylu dávají smysl, obě mají potenciál rezonovat svým vlastním způsobem, stejně jako zaujmout coby promyšlený celek. Vizuální ztvárnění tu není samoúčelným hračičkářstvím, ale společně s hudbou vytváří umělecké dílo svého druhu. Což v kontextu postupující vinylové nadprodukce není zrovna pravidlem.
Scalp / V.O.H. – split (DIY, 2017)
www.scalpband.bandcamp.com
www.vohpraha.bandcamp.com
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.