Barka Fabiánová | Články / Recenze | 29.01.2015
Dvacet let na hudební scéně je pořádný důvod k rekapitulaci. To ví i Mina Agossi, která se své kulaté výročí rozhodla zúročit předěláním některých svých starších skladeb. Album Fresh, které vyšlo loni u francouzského labelu Plus Loin Music, je příjemnou kompilací deseti nových i starších písní, které francouzsko-beninská zpěvačka vyndala ze šuplíku, oprášila a vydala v čerstvých aranžmá.
Mina Agossi vyrůstala v Bretani, ale v mládí se rozhodla odjet do Afriky, kde objevovala své kořeny, což později zúročila. Během studií na divadelní škole ve Francii pak dostala jednoho večera v baru nabídku saxofonisty ke společnému vystoupení. I když do té doby neměla formální hudební vzdělání, vystoupení na pódiu i spolupráce s hudebníky jí učarovaly natolik, že se rozhodla pustit se na složitou cestu profesionální zpěvačky. Zpočátku koketovala se swingem, ale stále více se zajímala o moderní podoby jazzového zpěvu, početnou swingovou kapelu vyměnila za trio a vlastní projekt. Za 20 let má na kontě 11 alb, několik hudebních cen a stovky koncertů v klubech i na festivalech po celém světě. I v Česku se zastavila několikrát, například na festivale v Poličce nebo na Jazzinci v Trutnově.
Projdete-li si tvorbu Miny Agossi, překvapí vás rozmanitost a pestrost bez nutnosti vyhranění se, stejně jako častá absence harmonických nástrojů. V triu si vystačí se složením basa-zpěv-bicí. Deska Fresh je v tomhle ohledu jiná, stálou sestavu, kterou už pár let tvoří pařížský basák Eric Jacot s bretonským bubeníkem Simonem Bernierem, doplnili speciální hosté, kteří si ovšem s Agossi tu a tam zahrají. Kytaristé Phil Reptil a Stephane Guery, perkusista a bubeník Philippe Combelle a ruský houslista Alexei Aigui. Elektrické kytary občas posouvají hranice jazzu až na území rocku (Accident), housle zase dodávají folkové zabarvení (Rewind, Mina Waltz). Větší prostor si pak houslista pro sebe uzurpuje v závěrečné skladbě Alkemi. Některé písně pak lehce zdobí elektronické samply, ale i ty působí spíše jako koření, které zvýrazní naléhavost sdělení.
Mina Agossi svůj hlas ovládá mistrně, svádí, přechází od šepotu k výkřikům, vypráví příběhy a je uvěřitelná. Možná po chvíli zjistíte, že hltáte každé její slovo, ať už zpívá banální příhodu o prázdné lednici (Fridge), vzpomíná na beninské údolí Ouémé (La Valée), líčí dopravní nehodu (Accident) nebo přemítá o životě, který přirovnává k valčíku. Vše zvládá stejně dobře jak v angličtině, tak i ve francouzštině. Aranžmá často sklouzávají k popu, lákají k tanci, mísí se v nich nálada míst, které Mina při svém nomádském životě navštívila - příkladem je píseň La Valée, vzpomínka na Afriku, jejíž součástí je i telefonát tetičce Christine do Beninu. Dvacetileté hudební putování se Mině Agossi podařilo vměstnat do deseti skladeb opravdu dobře, pečlivě vybrané písně jsou sympatickým představením zpěvaččiny tvorby.Kdo nikdy Minu Agossi neslyšel a chce si o ní udělat obrázek, možná by měl začít u téhle desky.
Mina Agossi – Fresh (Plus Loin, 2014)
www.td-prod.com/en
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.