Články / Sloupky/Blogy

Full Moon 10: Editorské tipy Maxima Horovice

Full Moon 10: Editorské tipy Maxima Horovice

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 02.04.2020

Deset let časopisu znamená i deset let textů. To je sakra hodně a kdo se v tom má vyznat. Za dobu naší existence vyšel nespočet recenzí, reportů, sloupků, editorialů nebo profilů a byla by škoda je všechny nechat jen papíru. Archivy jsou mocné, a ačkoliv se Full Moon rok od roku vyvíjí, máme rádi všechny texty, které jsme za dobu naší existence poslali do světa. Co lépe zachycuje nálady doby než hudba, která jí vyhrávala do kroku? Co lépe odráží vnitřní svět redaktorů než písně, které jim na repeat běžely ve sluchátkách? Deset let je dobrá příležitost k tomu takové záznamy protřídit, vytáhnout na světlo světa nejvýraznější z nich a vydat je online. Navíc není od věci připomenout staré kusy i lidem, co si cestu k časopisu našli třeba až později.

Kromě šéfredaktora mají o všech textech, které se do jednotlivých čísel dostanou, přehled především editoři. Požádali jsme je, aby vybrali tři, které se jim za jejich kariéru ve Full Moonu zapsaly do paměti nejvíce.

Začínáme Maximem, který vybral Apaččinu Frontstage, editorial z čísla #25, typicky divoký sled úvah and životem, prací, odpočinkem a hudbou: „První text musí být od Apačky. Článků napsala moře a všechny byly skvělé a bylo úplně jedno, jestli píše recenzi, report, cestopis nebo filozofickou kuchařku. Nejraději jsem měl její úvodníky, ze kterých je zřejmé, že Apačka měla dar psát tak, jak mluvila, což neumí skoro nikdo,“ říká Maxim. Následuje report Wovenhand od Pavla Vulterýna aka Spoonmana: „Jeho text se jmenuje Pokora je dar. Spoonman, stejně jako Apačka, psal sice o hudbě, ale taky hodně o svém životě. Častokrát jsem se dozvěděl, jak to má s holkama, jak se mu bydlí a jak přežívá v Londýně, ale jeho články obsahovaly navíc zvláštní, tu více, tu méně protivné morální gesto, které jsem miloval.“

Maximův výběr zakončujeme výživným duelem Michala Pařízka a Jakuba Peřiny nad deskou Amor Fati kontroverzního francouzského hudebníka Bertranda Cantata odsouzeného za vraždu vlastní ženy. V době #metoo opravdu ožehavá diskuze na téma zločinci a jejich díla. Svou poslední volbu textu z roku 2017 Maxim hodnotí věcně: „Michal je jako vždycky chytrý a diplomatický, Jakub v sobě tentokrát potlačuje píčuse a zamýšlí se nad umělcem i sám nad sebou.“

Full Moon 10: Frontstage #25

Měla jsem rozepsaný parádní editorial o hledání smyslu lidského života v moderní společnosti, dost možná nejlepší text, jaký jste kdy četli. Trochu Huxley, trochu Guevara, a navzdory snahám obou editorů jsem ani jednou nepoužila slovo "vykuř". A když už jsem fakticky popírala Gracusův teorém (o tom, že deterministé jsou jasnovidci), uvědomila jsem si, že by to šlo udělat i líp. A tak jsem to smazala. (čtěte dále)

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, Velká Británie

V každým z nás je kousek kovboje. Je jedno, jak dlouho člověk sám sebe přesvědčuje, že country je hudba pro vidláky a trampy - vůně kůže, tabáku a prach mezi zubama vás stejně nakonec dostane. Stejně tak každej věří v Boha. Je jedno, co lidi říkaj, lidi říkaj spoustu hloupostí. Čím dál se od toho člověk snaží utéct a přesvědčit sám sebe, že on ne, že on je ostrovem sám pro sebe, čím víc o tom přemejšlí, tím víc je mu jasný, že to je jako snažit se vyhrát v pokeru se dvěma dvojkama v ruce, někdy prostě vyhrát nemůžete a pokora je dar. (čtěte dále)

Z titulní strany říjnového čísla slavného magazínu Les Inrockuptibles (něco jako francouzský Rolling Stone) se posmutněle usmíval Bertrand Cantat, frontman Noir Désir, někdejších velkých hvězd francouzského rocku. Zdálo by se, že jeho čerstvé album Amor Fati poskytuje rozhovoru jasné alibi, ale s Cantatem to není tak jednoduché. V roce 2003 byl odsouzen za zabití své přítelkyně, herečky a zpěvačky Marie Trintignant, o sedm let později byl zase přítomen v domě, kde jeho bývalá žena Krisztina Rády zrovna páchala sebevraždu. (čtěte dále)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace