redakce | Články / Sloupky/Blogy | 09.08.2013
Biffy Clyro, headliner druhého dne Sziget festivalu, dostáli své pověsti skvělé koncertní kapely. Stejně tak výborné koncerty předvedli Ska-P nebo Bad Religion. Přesto byl tenhle den spíše odpočinkový. Polovina festivalu, pokud počítáte i dva zahřívací dny, se vypařila jako poslední zbytky vody ve čtyřicítkovém vedru. S tím se vypařil celofestivalovým návštěvníkům i nespoutaný entuziasmus. Každý začal vážit kroky a vzdálenosti se prodloužili. Hvězdy festivalu si ale stěžovat na nezájem nemohly.
Nejvíce sužovalo horko koncert Reginy Spektor, kdy se před pódium trousili diváci ze stínu, kterého je na Szigetu díky stromům dost, jen velmi pomalu. To druhý v pořadí na hlavní stagi, britský raper Dizziee Rascal, kterému sekundovali ještě dva parťáci, už měl plochu pod pódiem zcela zaplněnou, stejně jako energičtí aktivisti Ska-P, kteří zahráli koncert, tak jak to známe z vystoupení i u nás, s velkým divadlem a nasazením.
Až na dřeň, tak by se dal popsat koncert americké post-hardcore skupiny Biffy Clyro, která uzavírala hlavní stage. Pop metal je asi nejlepší vyjádření pro střídání tvrdých částí s lyrickými a pro Biffy Clyro tak typickými. Koncertu nechybělo nic, možná jen citelnější oddělení zvuku nástrojů, ale vzhledem k náladě kapely, která dávala maximum, a vizuálním efektům, kde nechyběly ani ohně, létající konfety a perfektní projekce, to vůbec nevadilo. Když zazněl hit Many of Horror, šel celý dav kapele na ruku a Biffy Clyro ukázali, proč patří k jedné z nejlepších live kapel současnosti.
Půlhodiny před půlnocí rozezněla k prasknutí narvaný A38 stan jedna z nejlegendárnějších punkových kapel na světě Bad Religion. Čistá dávka amerického protipolitického punku rozjela pogo všude, kam perfektní zvuk dolehl. Zpěvák Greg Graffin, který příští rok oslaví padesátku, měl hlas plný energie pětadvacetiletého punkáče odhodlaného bojovat se systémem. Když hned po sobě následovaly písně Punk Rock Song a American Jesus, vřelo to ve stanu jako v kotli se segedinem. Včerejší koncert byl dalším důkazem, že Bad Religion ze své hudby ani po třiceti čtyřech letech hraní nehodlají slevit ani cent.
I Slovensko má na festivalu své kapely a jednou z nich je Jerguš Oravec Trio. Jerguš i přes své mládí ovládá kytaru dokonale a nebojí se to předvést. Blues rock v mladém provedení, o tomhle mladíkovi ještě uslyšíme. No a pak už nezbylo, než jít nabrat nové síly do chilloutového koutku v Chill Garden. Bude to potřeba, pátek hrají Blur, Calexico, Dry the River a spousta dalších.
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.