Anna Libánská | Články / Recenze | 05.08.2013
Traduje se, že třetí deska bývá rozhodující. Kapela už nestojí na rozcestí, na němž se obvykle ocitá vydáním druhé desky, přestává hledat sama sebe. Ukazuje nám, jakou cestu zvolila. Některá to vezme zkratkou v podobě posluchačsky podbízivých melodií poplatných současným žánrovým trendům, jiná se pevně drží dříve vytýčeného směru. Z tvrdých bristolských chlapíků, adorovaných kritikou i fanoušky, se na třetí řadové desce stali uhlazení elegáni. Nahodili sako a zbavili se rozervaných džínů, ovšem stále si ponechávají několikadenní strniště.
První album Street Horrrsing, nesoucí se v duchu noise rocku, protkaly ostré zvuky elektronických kytar, 8-bitovky à la gameboy i vokály, za něž by se nemusela stydět lecjaká hardcorová kapela. Nekompromisní, přímočarý zvuk a hypnotická atmosféra čiročirého chaosu sevřely posluchače a daly vzniknout početné fanouškovské základně, která se s příchodem druhé řadovky Tarot Sport ještě rozšířila. Fuck Buttons se vytasili s hladším zvukem, ve kterém electro, přecházející místy až do tranceu, netvořilo pouhé podkresy písní, nýbrž se stalo jedním z poznávacích znaků alba. Zvuk nabyl na melodičnosti a navzdory všudypřítomné psychedelii se Fuck Buttons stali stravitelní pro širší publikum, jež se nechalo imaginativním proudem skladeb vynést vzhůru k novým hudebním dimenzím. Stále to ovšem nebyla hudba pro každého a ani u novinky Slow Focus tomu není jinak.
Fuck Buttons se při pátrání po nových světech ponořili hlouběji do droneových vod. Úvodní skladba Brainfreeze by v nás mohla vzbudit klamný dojem, že se Fuck Buttons vrátili zpět k ohlušujícímu soundu řinčících kytar, který nás uhranul na prvním albu. Ale už následující Year of the Dog nás vyvádí z omylu – žádná entropie změti hluků se nekoná, zvuk se otáčí o 180° a zastavuje se v poloze futuristického electra, které v dalších skladbách nabývá na agresi a naléhavosti. Ta se hlásí o slovo v Red Wing, tedy v písni rozsekaných a na sebe navršených beatů, které se dostalo i vizuální podoby. Hoši evidentně nechali své noiseové začátky za sebou, odvrhli jakékoliv hudební škatulky a rozhodli se čelit novým výzvám. Leštili, vyhlazovali a vytvořili ze Slow Focus soundtrack velkoměsta budoucnosti. Beaty a syntezátory vykreslují komplikované kovové konstrukce výškových budov a přeplněné dopravní koridory létajících automobilů.
Slow Focus je zhudebněným Návratem do budoucnosti, z něhož se vám bude do přítomnosti vracet jen stěží. Není lepší, ovšem ani horší než opěvované album Tarot Sport. Je zkrátka jiné. A rozhodně depresivnější. Ostatně obrázek si o něm můžete udělat sami. Skupina zavítá 29. září do prostorů pražské MeetFactory, kde se už electro-nezaškatulkovatelné duo představilo v roce 2010. Skvělé dojmy, které kapela v návštěvnících minulých tuzemských koncertů zanechala, dávají tušit, že tento večer byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Fuck Buttons – Slow Focus (ATP Recordings, 2013)
www.fuckbuttons.com
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.