Dantez | Články / Recenze | 27.07.2019
Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Zejména Kendrickem Lamarem proslavený okruh si vydobyl na západním pobřeží pevnou pozici, a to hlavně díky silným debutovým deskám a barvitým osobnostem všech členů. Lamar je komentátorem překotného života v hoodu, Jay Rock jeho aktérem a Ab-Soul někde v koutě kontempluje…
Schoolboy Q je nejspecifičtějším členem sestavy. Na jedné straně jde o člověka ošlehaného ulicí, který nemívá daleko ke konfliktu, na té druhé se představuje v serióznější poloze, ze které dokáže s dostatečnou dávkou odstupu komentovat svůj život. To ostatně můžeme slyšet i v singlech jako John Muir nebo Groovy Tony z dobře přijaté předchozí desky Blank Face LP.
I na novince Crash Talk se setkáváme s oběma póly. Schoolboy Q předestírá bezmála čtyřicetiminutový materiál, který klame tělem. Délka desky, obal i singl Numb Numb Juice napovídají, že dostaneme ucelený gangsta rap se schoolboyovsky typickými prvky – nevyzpytatelnou flow, nepředvídatelnými změnami v projevu a ujetými ad-liby. To vše na beatech s boombapovým jádrem a občasnými trapovými aranžemi. Zvukovou kontinuitu však bourá třetí skladba Chopstix, která potlačuje tvrdou produkci a Schoolboyovo charisma na úkor populárního soundu hostujícího Travise Scotta. Podobných přešlapů je na desce víc a téměř vždy jde o tracky s featuringy. Výjimkou je pouze song Floating s 21 Savage, který zapadá do potemnělejší druhé části alba, a právě v této poloze vyniká rapperův charakter. Flow překvapuje a hra s vokálními polohami baví, zejména pak v případech, kdy je vše umocněno přímočařejšími beaty. Track 5200 usměrňuje roztěkaný projev samplem flétny, zatímco na Die With Them vede agresivní dikci hutná zkreslená basa.
Crash Talk představuje kompromis. Z jedné části nabízí originální spojení bouřlivého rapu s hutnými beaty, tu druhou tvoří mainstreamový balast. A to je škoda. Pokud by se ho totiž Schoolboy Q zbavil, mohl by konečně vytvořit unikátní desku s potenciálem stát se klasikou žánru.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.