Články / Recenze

Glory Days aneb Znovuzrodenie Carla Barata

Peter Forgáč | Články / Recenze | 04.02.2015

Je tomu už viac ako desať rokov od momentu, kedy sa rozpadli kultovní Libertines. Aj počas ich krátkej, ale intenzívnej kariéry, bolo všetkým jasné, že ich najväčšia sila spočíva v spojení Carl Barat a Peter Doherty. Zaťiaľčo Doherty celkom úspešne pokračuje s Babyshambles, Barat akoby nevedel znovu nájsť svoje miesto. S Dirty Pretty Things nahral nie zlý debut Waterloo to Anywhere, no ďalšia nahrávka spoločne s prvým sólo albumom zaostali za predpokladmi. Na konci minulého roku dal Barat dohromady The Jackals a teraz prichádza s releasom Let It Reign. Je zaujímavé, že kapelu zložil konkurzom až po jeho nahratí, a nielen fanúšikovia preto nemali takmer žiadne očakávania. No Barat and the Jackals prekvapili.

Otváracia skladba Glory Days napovie, čo čakať. Ostré garážové gitary, občas doplnené bluesovým riffom. Victory Gin sa rozbehne ešte ostrejšie, s občasným uvolnením, pred mohutným refrénom: “We are not afraid of anyone! I defy anyone to tell me I am wrong!” A Carl to evidentne myslí vážne a je počuť, že sa v tomto nemýli. Summer in the Trenches pripomína starých dobrých Libertines a ich surový mix ska a indie rocku, A Storm Is Coming je zas jedna z melodickéjších a chytľavejších skladieb. Album rozdeľuje Beggining to See, akýsi protestsong o náboženstve, kde dominuje akustická gitara a smyčce, čo sa dosť odlišuje od zvyšku nahrávky. Stredne rýchla March of the Idle so surovým, kričiacim refrénom a s myšlienkami o modernej spoločnosti predstavuje jeden z najlepších momentov. V "mohutnej" War of the Roses aj v záverečnej Lei It Reign, ktorá je dobrým zakončením, sa Barat textovo akoby vysporiadava so sebou a Dohertym.

Už to nie je "teatrálny" a prehnane poetický Barat ako pred pár rokmi. Stále dominuje feeling starej Británie a Libertines, no Carl konečne zobral do ruky gitaru a toto je release, aký sa od neho dá čakať, plný indie, ska a punku, s výbornými textami a melódiami. Po ohlásení, že Libertines sa dávajú znovu dokopy a plánujú nový materiál, akoby sa Baratovi vliala nová krv do žíl. Verme, že to tak ostane, kedže s výborným Let It Reign dokazuje, že má ešte čo povedať.

Info

Carl Barat & the Jackals - Let it Reign (Grand Jury Music, 2015)
www.carlbaratandthejackals.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace