Lucie Poskočilová | Články / Recenze | 14.04.2014
Rozptýlení a nadhled přináší do české jazzové scény pětičlenná skupina Muff. Název převzala od zlobivého kamaráda Jů(a) a Hele(ho) ze studia Kamarád, inspiraci z newyorského downtownu a v tvorbě se přiklání k tvůrcům jako John Zorn, Miles Davis, John Scofield, Medeski Martin & Wood nebo Sex Mob. Největší zásluhou kapely je snaha o boření žánrových hranic a progresivita v rámci zvuku a stylu. Na jedné straně se Muff hlásí k jazzovým pilířům, jakými jsou improvizace, interakce a živost, na druhé standardy obohacují a dále posouvají groovovým splynutím s elektronikou, rockovými postupy nebo třeba s atmosférickým ambientem. Tyto tendence jsou zachyceny na obou albech, které doposud vydali.
Muff debutovali po deseti letech od svého založení eponymní deskou vydanou u Animal Music, po dalších třech letech přišli s druhým albem nazvaným Vol. 2. To vyšlo u Polí5, s čímž koresponduje kartonový obal s fotkou několika oprýskaných spínačů.
Nahrávky na Vol. 2 jsou výsledkem dvouletého opracovávání skladeb, kdy kapela hledala jejich finální formu a zvuk. Autorsky se na ní sice nejvíce podílel saxofonista Marcel Bárta, ve výsledku je ale konečná podoba zásluhou celé sestavy. I přes nejednotné autorství je album koncipováno jako celek a má svůj vnitřní příběh. Jedním ze základních stavebních kamenů jsou samply, které se proplétají všemi skladbami. Například Mr. Elektric, který se řadí k nejvýraznějším písním, byl pojmenován právě po samplu s projevem Františka Křižíka. Podobný koncept využili Muff už na své první desce ve skladbě Plastic Poeple, do níž začlenili projev příslušníka StB. Vrcholem je dynamická kompozice Městem. Ta je zároveň i nejdelší a poskytuje prostor pro výrazné kontrasty ohraničené dominantní melodií. Jejím autorem je klávesista Jakub Zitko, který je i tvůrcem skladby se zvukomalebným názvem Rosemary má zrcátko a na své autorské konto si připsal rovněž poctu klávesistovi z Doors nazvanou Manzarek.
Výrazně experimentální a elektronický opus je bezesporu obohacením pro český jazz a řadí Muff mezi nejoriginálnější spolky této scény, jakkoliv harmonicky a melodicky nejsou příliš progresivní. Nicméně co se týče žánrové, elektronicko-jazzové fůze a práce se zvukem, jsou Muff tuzemští průkopníci a inovátoři v jednom.
Muff – Vol. 2 (Polí5, 2013)
https://poli5.bandcamp.com/album/vol-2
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.