Adam Hencze | Články / Recenze | 10.02.2015
Jsou to už čtyři roky, co se The Decemberists definitivně zbavili nálepky indie folkových nerdů, těch, co si mohli se zvukem dovolit prakticky cokoliv a fanoušci jim to s láskou sezobali. Hned první song z nové placky tohle zvláštně přervané období vystihuje a zpovídá se z těžkostí nabyté slávy, otazníkového vybočení a mnohých posluchačských zklamání. The King is Dead (2011) bylo v Americe folkovým zjevením, zahozením nálepek barokního popu a manifestem vyspělé kapely, která přesvědčila sebe i kritiku. Aktuální What a Terrible World, What a Beautiful World je pokračováním trendu, dospělejším, vážnějším, stále ovšem pevně svázaným v lyrických přirovnáních a v příbězích postav, bytostí žijících ve světě Colina Meloye. Ve světě, kam se už posedmé člověk zase rád vrátí.
Meloy přestal s psaním fantasy historek pro děti a vrátil se zpátky k muzice. Do jisté míry mu stále zůstala i ta vzletná roztomilost, spočívající ve vynalézavé hře s archaismy, folklórními příběhy v často úsměvných obratech. Jeho texty jsou tematicky široké, neotřelé a stejně jako na předchozích albech jsou i zde středobodem. Ostatní členové kapely jako by Colinův hlas podporovali a pouze s ním jamovali prostřednictvím dokonalých hlasových harmonií nebo nečekaných distorzovaných kytarových riffů. Specifický songwriting byl a je základním kamenem a hlavně trademarkem, na kterém Decemberists včele s bezchybným vokálem Colina Meloye staví vše ostatní.
Prvních deset minut alba vyšlapává cestu, kudy se noví Decemberists toulají. Po vyrovnání účtů minulosti přijde mohutný singalong se zlomem do Cavalry Captain, v níž posluchač ihned rozezná typický rukopis, jehož zachování je kvůli vážnějším motivům důležité. Vedle rodičovských výpovědí, masakru v Newtownu s projevy Baracka Obamy je najednou slyšet “I am the cavalry captain” a všechno do sebe zapadá. S každým dalším kouskem je slyšet snaha vycházející i z desky The King is Dead - vymanit se zaběhnuté roztomilosti, dospět. O to důležitější jsou všechny výlety do stanů řadových pěšáků americké občanské války, všecky ty sedmnáctileté nostalgie, lízání rozkroků a další táboráková melodramata - a i když v aranžích není nic extrémně překvapivého, obstojí samy o sobě. Nahrávka postupně směřuje k náladové lehkosti s občasnou depresivní exkurzí a z posluchačské horské dráhy vystupuje singl Make You Better, nejrockovější kousek ve svižném tempu s parádními harmoniemi Rachel Flotard a Kelly Hogan. Zvukově plný klimax vystřídá melancholický Lake Song a poté se dostaneme na dno v podobě Till the Water’s All Long Gone, která mollově uspí: „My tender rose, my limber rose, my slender loving daughter… oh my girl, oh my love I’ve lost you.” Tato změna se několikrát opakuje a utváří zatím nejtemnější desku americké formace.
What a Terrible World, What a Beautiful World má do alternativního výtvoru hravých outsiderů daleko, působí spíše jako zralá, kompaktní výpověď plná moderního folku s lyrickými přesahy ryze západních témat a historií plných lásky. Závěr je náladově šíleně kontrastní, deska končí mohutným optimismem v A Beginning Song - když ale poprvé zazní „… and oh my god, what a world you have made here, what a terrible world, what a beautiful world” (12-17-12) a dojde ke střelbě do dětí v prosincovém Connecticutu roku 2012, název alba najednou pohltí nesnesitelná hořkost. Stárnutí je přeci jen přirozený běh věcí, sérií komedií, kterou oslovujeme Živote.
The Decemberists - What a Terrible World, What a Beautiful World (Capitol/Rough Trade, 2015)
www.decemberists.com
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.