Michal Pařízek | Články / Recenze | 11.05.2013
První sólové album někdejšího kytaristy The Smiths, po třiceti letech na scéně. Dlouho očekávaná kolekce dává jasně zapomenout na jakékoli myšlenky ohledně návratu The Smiths, jak Marr, tak i Morrissey je ostatně pravidelně smetou ze stolu a zbylých dvou se nikdo na nic neptá. The Messenger je jasným důkazem Marrova talentu, to, čím pomohl na albech The The, Electronic nebo v poslední době Modest Mouse či The Cribs konečně využívá k vlastnímu prospěchu. Jasný autorský rukopis, přehledně vystavěné písničky s hitovými ambicemi a anglická atmosféra. Jak napsat jednoduše vypadající, samozřejmou a chytlavou písničku v deseti minutách by mohl vyučovat. Ozvěny Smiths jsou pochopitelně cítit, stejně jako možná trochu překvapivá příbuznost s jiným ostrovním bardem, Paulem Wellerem.
Úvodní The Right Thing Right, pak European Me, Lockdown nebo Sun & Moon – kytarové vypalovačky v rychlém tempu s jasně zapamatovatelnými refrény, které jsou Marrovým trademarkem. V nich ještě není tak zřejmé, co se dostává na povrch v pomalejších skladbách, dojem, který s každým dalším poslechem narůstá – Johnny Marr není zpěvák. Jeho civilní a střídmý projev sice neurazí, ale bohužel výtečné skladby nedostává na úroveň, jakou by si zasloužily. Johnny Marr zůstává Johnnym Marrem; Morrissey, Bernard Sumner (Electronic) nebo Matt Johnson (The The) se z něj nestali. Právě pro tyhle tři napsal své nejlepší melodie a oni je dokázali skvěle interpretovat. Tohle ale v případě jeho prvního sólového alba postrádáme. The Messenger zůstává skvělým albem kytaristy, který umí napsat vynikající písničky, jenže mu znatelně chybí zpěvák.
Johnny Marr – The Messenger (Warner Bros., 2013)
www.johnny-marr.com
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.