Články / Recenze

Kde přistál Gagarin a další naše lásky

cyril kosak | Články / Recenze | 20.01.2015

Jurij Alexejevič Gagarin... proč se takhle jmenujou, to netuším, jenže historický fakt má v zádech vždycky konspirační teorii a tak je to v pořádku. Pražsko-havířovská kapela Gagarin má v zádech De Reval a Goro, uječené spratky a odpadlíky jako John Ball, humanitární kněze zaběhlé v iráckém pohraničí, nebo Goro, psi zaběhnuté v nedělní škole Safenat Paneach, uječené spratky, kteří solidně hýbali emo-coreovým podzemím v dobách, kdy emo znamenalo emo a screamo bylo základní skladební dvojicí každé pořádné věty o lásce k tomuto světu.

V současné sestavě hrají nějaké tři roky, ale už dříve prosakovali do domovských formací, možná jste registrovali EP Love, což je název signifikantní pro všechny zmíněné skupiny, průsečíky. Nový materiál má jasně lepší zvuk, muzikanti jsou vyhranější a vyřvanější, elektronika barevnější a hlavně neskrývaně atakuje popové loužičky. S tím není žádný problém, problém je spíš s angličtinou, protože čeština jim nabízí nejen větší srozumitelnost (důležitost textů je podtržená jejich poctivým zveřejňováním a u screama a murmuru má své opodstatnění), ale taky důraznost. K těmhle kapelám prostě patří slova jako láska nebo přátelství, život v jejich držce není jen žmoulanou televizní frází ani ušmudlaným pěťákem. V tracích Everyday a Reason se i díky tomu dostávají na hranu, jakkoliv je Everyday hitovka jako kráva; kýč jim nikdy nebyl tak blízko, remízu drží jen energií, remízu drží za koule, jen nevím, jestli to nejsou vánoční baňky, backvokál a třpytivý beat je hrnec na prdel, kdo by taky jedl z talíře. Až tady se dá zajít, jistě, jen prosím opatrně.

Gagarin balancují screamo klepačku a pravidelný beat s dalšími zvukovými plány, vědí, že opakování je matka moudrosti a stará píča, podle toho, kdo vás rodil, podle toho, komu říkáte mami, na které straně člověka stojíte. Proto je skladba Sklo hned úvodní, proto následující Není nic sleví z nasazení a dokáže se koncentrovat i na ztišený zpěv, proto umí pomalejší linku, nádech a výdech. Je pozoruhodné sledovat, jak jste před pár lety nevěděli, proč a co to dělají a najednou to dává smysl. Najednou dává smysl ječet: i ty nejsladší polibky zanechávají na rtech nesplnitelnou touhu. Během těch třiadvaceti minut vám možná bude dávat smysl mnoho jiných věcí.

Nápověda na závěr: Remek je kámoš.

Info

Gagarin – EP (diy, 2014)
www.bandzone.cz/gagarin

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace