cyril kosak | Články / Recenze | 20.01.2015
Jurij Alexejevič Gagarin... proč se takhle jmenujou, to netuším, jenže historický fakt má v zádech vždycky konspirační teorii a tak je to v pořádku. Pražsko-havířovská kapela Gagarin má v zádech De Reval a Goro, uječené spratky a odpadlíky jako John Ball, humanitární kněze zaběhlé v iráckém pohraničí, nebo Goro, psi zaběhnuté v nedělní škole Safenat Paneach, uječené spratky, kteří solidně hýbali emo-coreovým podzemím v dobách, kdy emo znamenalo emo a screamo bylo základní skladební dvojicí každé pořádné věty o lásce k tomuto světu.
V současné sestavě hrají nějaké tři roky, ale už dříve prosakovali do domovských formací, možná jste registrovali EP Love, což je název signifikantní pro všechny zmíněné skupiny, průsečíky. Nový materiál má jasně lepší zvuk, muzikanti jsou vyhranější a vyřvanější, elektronika barevnější a hlavně neskrývaně atakuje popové loužičky. S tím není žádný problém, problém je spíš s angličtinou, protože čeština jim nabízí nejen větší srozumitelnost (důležitost textů je podtržená jejich poctivým zveřejňováním a u screama a murmuru má své opodstatnění), ale taky důraznost. K těmhle kapelám prostě patří slova jako láska nebo přátelství, život v jejich držce není jen žmoulanou televizní frází ani ušmudlaným pěťákem. V tracích Everyday a Reason se i díky tomu dostávají na hranu, jakkoliv je Everyday hitovka jako kráva; kýč jim nikdy nebyl tak blízko, remízu drží jen energií, remízu drží za koule, jen nevím, jestli to nejsou vánoční baňky, backvokál a třpytivý beat je hrnec na prdel, kdo by taky jedl z talíře. Až tady se dá zajít, jistě, jen prosím opatrně.
Gagarin balancují screamo klepačku a pravidelný beat s dalšími zvukovými plány, vědí, že opakování je matka moudrosti a stará píča, podle toho, kdo vás rodil, podle toho, komu říkáte mami, na které straně člověka stojíte. Proto je skladba Sklo hned úvodní, proto následující Není nic sleví z nasazení a dokáže se koncentrovat i na ztišený zpěv, proto umí pomalejší linku, nádech a výdech. Je pozoruhodné sledovat, jak jste před pár lety nevěděli, proč a co to dělají a najednou to dává smysl. Najednou dává smysl ječet: i ty nejsladší polibky zanechávají na rtech nesplnitelnou touhu. Během těch třiadvaceti minut vám možná bude dávat smysl mnoho jiných věcí.
Nápověda na závěr: Remek je kámoš.
Gagarin – EP (diy, 2014)
www.bandzone.cz/gagarin
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.