Martin Havlík | Články / Recenze | 03.05.2015
Mladý progresivní německý hudebník na poli klavírní hudby říznuté elektronikou Nils Frahm si k příležitosti vydání nového alba naplánoval speciální událost, která slouží jako výborné promo. Hlavním důvodem, proč bude deska s názvem Solo poslechnuta mnoha posluchači i se zaměřením na odlišné žánry, je to, že Frahm ji dal volně ke stažení na stránky www.pianoday.org. A to není všechno.
Nadaný klavírista a producent si vymyslel zajímavou cestu, jak nový počin propagovat, a sice projekt s názvem Piano Day. Podle Frahma bychom měli každý den v roce obětovat hudbě, zejména klavíru a klavíristům. Měli bychom si udělat poslechové večery a odpoledne s přáteli, jít na koncert, kupovat desky, pořádat workshopy nebo alespoň poukázat na tuto slavnost na sociálních sítích. Samotný Nils Frahm se rozhodl pomyslný svátek, připsaný 29. březnu, oslavit tak, že dal volně k dispozici své nové album, přirozeně s možností koupě vinylu nebo cd.
Solo přichází velmi záhy po úspěšném Spaces (2014). Frahm upustil od elektronických prvků a začal se znovu soustředit na klasický klavír, ovšem oblíbené dlouhé pasáže, stavěné na několika ladně zapadajících tónech, nejsou ani tady žádnou výjimkou. Možná je ale škoda, že nahrávka plyne poklidně, silné emocionální zakončení, jako třeba u Says, nebo obdivuhodná technická náročnost, jako u skladby Hammers, jsou výjimkou. Frahm zpříjemní propršené odpoledne nebo uklidní při chůzi v neklidném centru města, ale co dál?
Je pozoruhodné, že se Nils Frahm oprostil od elektroniky, když mu se Spaces přinesla tolik úspěchů, možná se ale snaží ukázat, že i s prostým klavírem člověk dokáže velké věci. Tedy pokud se jmenuje Nils Frahm.
Nils Frahm – Solo (Erased Tapes Records, 2015)
www.nilsfrahm.com
Live: Nils Frahm (de)
7. 5. 2015, Palác Akropolis, Praha
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
