Články / Recenze

Když mesiášové v krátkých šortkách zachraňují pop (Gardens and Villa)

Když mesiášové v krátkých šortkách zachraňují pop (Gardens and Villa)

David Loch | Články / Recenze | 24.03.2014

Říká se, že cestováním člověk získává jakési třetí oko, díky němuž si pak lépe nastavuje životní priority a kritičtěji přemýšlí o věcech, jež ho obklopují. Odhodí růžové brýle. O něco podobného se pokusili členové Gardens and Villa. Opustili slunnou Santa Barbaru v Kalifornii a místo focení v krátkých šortkách a volných tričkách na sebe naházeli svetry a odjeli do tundry kdesi v Michiganu. Tam se zavřeli do studia s producentem Timem Goldsworthem (Cut Copy) a přemítali o životě.

Zatímco jiní se v izolaci uchýlí k akustickému zvuku a dohledávání hudebních kořenů, GaV zůstali u toho, co je bavilo už v roce 2011, kdy debutovali. Taneční bicí vytuningované elektronickými beaty a syntetizéry, funky basa. Všechno tam je. V Benton Harbour, místě natáčení, si rozložili nádobíčko, vyhnali vousy a začali svoji misi přerodu. Ačkoli instrumentálně album využívá všeho, co dělá městskou hudbu tak populární, v textech se odráží vzdálenost od domova a lamentace nad tím, jak je svět špatně zařízen. To není nic nového. Kdo by ale čekal něco takového od plážových hochů?

Titulní Domino začíná jako klidná vyjížďka v neony tapetovaných ulicích. Jakmile se ale začne zpívat o zavírání dveří, padání domin a pohřbech, člověk zbystří mesiáše. Spolu s Bullet Train tvoří Domino nejsilnější dvojku nahrávky. Především melodicky, oživení skladební dvojice flétnou se ukazuje jako brilantní tah. Sice to nevypovídá o směru, kam se asi chtěla kapela vydat, ale zpomalené tóny v Bullet Train změní obyčejnou skákačku na hit.

Absence dalších nápadů je však citelná. Za všechny jmenujme Purple Mesas, stopáží nejdelší. Dočkat se refrénu je jako čekat frontu u pokladny. Víte, že přijdete na řadu, zaplatíte a odejdete. Někdy se ale stane, že vám dají čokoládu zdarma, protože po zaplacení máte prázdnou peněženku. V Purple Mesas si o čokoládu neříkejte, žádná není. Absencí rozlezlých a sladkých skladeb album sice roste, ale tím, že GaV navlékli svetry, působí příliš akademicky a přemýšlivě.

To není na škodu, inteligentní pop je spása. Jenže příliš vážná póza taky nesedí, zvlášť když vám do moralizování pulzují synťáky z největší pařby v Miami Vice. Závěrečná Love Theme je pak vypalovačkou, kterou snad složil sv. Petr a hraje ji v odbavovací hale své nebeské fabriky. Spásná hudba. Gardens and Villa deskou Dunes spasili svůj pop, i když tak na dva tři poslechy. Přesto je jejich hledání sympatické.

Info

Gardens and Villa – Dunes (Secretly Canadian, 2014)
http://www.gardensandvilla.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace