Nela Bártová | Články / Sloupky/Blogy | 04.07.2018
Sobotu v Rosicích startuju poezií, která na Hradbách samoty nezůstává opomenuta. Na venkovní stagi má v ruce mikrofon básník, který si říká KLBK a svůj hlas prohání přes efekt, díky němuž zní jako z hlubin pekelných. Jeho básně a především přednes je cynický a neuvěřitelně vtipný, baví se všichni. Úryvek, který mi utkví: „Když už jsi nás stvořil/ tak se o nás starej/ ty kryple starej.“ O pár metrů dál probíhá tradiční svatba a jeho démonický hlas vyniká o to víc.
Siksa je krásné, mladé, polské duo, které tvoří drobná blondýnka Aleksandra Dudczak a kluk v sametovém oblečku, Piotr Buratyński. Jeho nástroj je basa, její tělo a jazyk. Intro jako rozcvička, pak Dudczak uvádí svou performanci, je o znásilnění a zneužívání, o osobních zkušenostech a traumatech. Chodí mezi (občas) vyplašenými lidmi, křičí jim do tváře nebo navazuje hluboký a dlouhotrvající oční kontakt, šplhá po zábradlí, chodí po čtyřech, chvíli ječí, chvíli se směje, dává do toho veškeré emoce. A u toho všeho se svlíká. „It's my histrory, and my history is our history, and our history is history of this fucking world!"
Nestihnu se vzpamatovat a je přede mnou další silné vystoupení - headlineři Der Blutharsch and The Infinite Church of The Leading Hand se i pro mě stali jedničkou celých Hradeb. Psychedelický krautrock řízlý elektronickými prvky, je to smyslné, kytara je hutná a basy ještě víc, do toho šimrá druhá jemnější kytara a elektronika. Světla metají barevné pruhy do publika a prochází skrze hudebníky v mlze. Kouzelná a neopakovatelná atmosféra, u níž se taje.
Z nádvoří, kde už běží videomapping, scházím schody obložené svíčkami na Moving Spaces brněnského kolektivu AVA, které vidím po několikáté, jejich koláže field recordings opět baví; čtyři hudebníci, čtyři notebooky, čtyři repráky, je to vystoupení participativní, člověk slyší z každého místa něco jiného a musí se pohybovat, aby odkryl co nejvíce vrstev.
Slovenskou dvojku Tittingur jsem poznala letos na Chee Chaaku, kde moc nezaujali, ale tady! Jako by to byla úplně jiná kapela. Svědčí jim podzemní stage, jemná světla v podobě neonových panelů i mlha, mají výborný zvuk. Techno se střídá s noisovými pasážemi, tancuje celé zamlžené podzemí.
Zbytek noci opět ovládá různorodé techno, někdy baví, jindy tlumí a já pomalu hodnotím. Výborné koncerty převažují nad těmi několika slabšími, gastronomie na jedničku (na kterém malém festivalu servírují Pho?), rozmanité vizuály, kam se podíváš. Ale především – kromě netradičního dramaturgického výběru si Hradby samoty dávají velmi záležet na unikátní atmosféře a působivosti jednotlivých koncertů.
Hradby samoty
28. - 30. 6. 2018 Rosice u Brna
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.