prof. Neutrino | Články / Recenze | 21.01.2016
Už se zdálo, že rakouští nestoři klubové scény se pomalu chystají k hybernaci ve svém postrockové hájemství, které nám servírovali na posledních třech žánrově ustálených albech: Sofa Surfers, Blindside a Superluminal. Ty se sice pohybovaly vždy nad hranicí běžné hudební produkce a dokázaly vždy uspokojit věrného fanouška pregnantně vystavěnými litaniemi, v nichž střídali hitovou vstřícnost s mathrockovou pedanterií na pozadí existenciálních témat. Avšak překvapit už zásadně nedokázali. Fakt, že se vrhnou střemhlav zpět do vod eklektické elektroniky už by zřejmě nečekal ani sám Godot.
V posledním desetiletí si Sofas vyzkoušeli platformu skupinové tvorby v čele s černošským frontmanem Manim Obeyou (ten zsůstává i na novince) a obletěli svět od Sibiře po Patagonii. Letos se hermeneutický kruh opět uzavřel a Sofa Surfers se vracejí coby producentský tým, s albem lehce upomínajícím na jejich začátky na deskách Cargo či Encounters. Nicméně, jak říkával Hérakleitos z Efesu: „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ Ani oni tak neučinili. V rané fázi své hudební poutě inklinovali více k hiphopovému a dubovému fundamentu, dnes se pro změnu zaměřili spíše na stoicky „rovný“ beat v opozici k hedonistické atmosféře dionýsovských bakchanálií při svitu třpytící se koule.
Aktuální album Scrambles, Anthems and Odysseys se hrdě snaží vyrovnat se současnou hromadnou kolonizací postdubstepové scény a retro oblibou slastného „vrnění“ analogových syntezátorů. S invencí sobě vlastní tak „surfeři“ překonali svůj platónský stín. Na novém opusu jim zdravě sekundují raperka Soulcut E-Phife v úderném shotu Bread and Circuses nebo tanečnice Conny Aitzetmueller v rafinovaném klipu Beyonder Girl. Protřelí Vídeňáci jsou tedy se svým statusem avantgardních projektantů potemnělých vrstev freudovského podvědomí stále mezi námi a ještě chvíli budeme muset jejich „taneček u tyče“ brát vážně.
Sofa Surfers - Scrambles, Anthems and Odysseys (Monoscope Pruductions, 2015)
www.sofasurfers.info
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.