blueskin | Články / Recenze | 09.08.2018
Jestlipak už někoho napadlo vytvořit diagram znázorňující vzájemné vztahy islandských hudebníků? Od Örvara Smárasona by linky vedly mnoha směry. Kromě toho, že zakládal Múm, hraje absolvent scenáristiky na pražské FAMU také v elektropových FM Belfast. V minulosti patřil též ke koncertním oporám kolektivu Seabear, ve kterém působil po boku zpěvačky Sóley a Sindriho Mára Sigfússona zvaného Sin Fang. Se dvěma posledně jmenovanými vydal loni album Teen Dreams, které mělo zajímavou genezi – jednotlivé písně vznikaly po celý rok coby součást experimentu, při kterém měla trojice na napsání a dokončení skladeb vždy jen pár dní, co měsíc to jedna taková skladba.
Smárasonovo debutové album vznikalo mnohem déle, se zmíněnou kolaborativní deskou má ale i tak mnoho styčných ploch. Tou nejvýraznější je křehká melancholická nálada, která zalézá pod nehty stejně jako islandská zima. Poukazovat na tuhle kvalitu u ostrovní hudby sice hraničí s klišé, u Light Is Liquid se tomu ale nelze vyhnout. I kdybyste o autorově národnosti neměli ani potuchy, spolehlivě ho prozradí použitá zvuková paleta a volba harmonických postupů. Důvěrně známou formu na pomezí indie popu a downtempa však plní Smárason obsahem, který působí svěžím, neodvozeným dojmem.
Pop je disciplína, v níž nelze vymyslet mnoho nového, i k variacím se ale dá přistupovat kreativně a tady Light Is Liquid vítězí na plné čáře. Nejlépe si vede tam, kde jsou popové ambice autora nejčitelnější – v úchvatném albovém otvíráku Photoelectric, ve francouzské duo Air připomínající baladě Flashlight či závěrečné písní Cthulu Regio s opakovaným poselstvím o světle na konci tunelu („There will be light again/ There will be light in the end“). Slabší momenty představují atmosférické vsuvky, které snad mají plnit tutéž funkci, jakou desce Teen Dreams dodávalo neoklasické klavírní preludování Sóley. V porovnání s přímočarými popovými písněmi však vyznívají méně dotaženě.
Přes tyto výhrady je Light Is Liquid pozoruhodným albem realizovaným jedním z nejzajímavějších islandských hudebníků současnosti. V roli hostů se na něm objevuje trojice (rovněž islandských) zpěvaček, takže si do pomyslného pavouka můžeme zapsat další jména – kromě dosud málo známé Sillus tu Smárasonovy vokály doplňují ještě JFDR a Sóley, Sin Fang desku pro změnu míchal. Snad právě tohle komunitní propojení má na svědomí vzácně kompaktní a poklidně intimní atmosféru nahrávky, která doznívá ještě dlouho po skončení poslední skladby.
Örvar Smárason – Light Is Liquid (Morr Music, 2018)
bandcamp interpreta
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.