Štěpán Sukdol | Články / Recenze | 09.07.2020
Kanadská metalová kapela Protest the Hero se na své páté studiovce vrací ke kořenům, ale nebojí se ani experimentovat. Jazyk lámající název alba Palimpsest označuje psací látku, ze které bylo původní písmo záměrně odstraněno. V tomto duchu se nese i několik skladeb, které se zvukově nejvíce podobají úplným začátkům skupiny. Ta jako by se vrátila zpět k materiálům z alb Kezia a Fortress a přistoupila k nim s novou invencí i vyzrálostí o patnáct let starších hudebníků.
Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění, tentokrát si na paškál vzali situaci ve Státech, kterou rozebírají z různých úhlů. Otvírák The Migrant Mother nahazuje palčivé téma amerického přístupu k migraci a pokrytectví potomků imigrantů, nepřátelských k dalším přistěhovalcům. „My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Nechybí ani ekologická náměty či pro skupinu obvyklý feminismus, stejně jako problematika původních obyvatel kontinentu, sexismus či podléhání propagandě a „whitewashingu“.
Deska vrcholí skladbou Rivet, která mapuje zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Ta se nese v odlehčeném až parodickém duchu, místy však působí mrazivě a výhružně. „All praise be to the new God who speaks so elegantly, who says America is not great, but it can be!“ křičí zpěvák Rody Walker, aby vzápětí v refrénu přidal „Let’s Make America Great Again!“, známý Trumpův volební slogan. Mottem celé nahrávky by pak mohla být věta „no country’s history is free from bullshit, but everyone seems so fucking proud“.
Palimpsest je velmi dobře poskládanou kritikou americké společnosti, která posluchače pobaví, ale ještě více ho ponoukne k zamyšlení. Zvukové nápady z kapelních počátků zde znějí méně syrově a o to propracovaněji, a Protest the Hero dokazují, že se zaslouženě řadí mezi nejvýznamnější progresivně metalové kapely současnosti.
Protest the Hero – Palimpsest (Protest The Hero Inc., 2020)
album na Bandcampu
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.