Vojta Chmelík | Články / Recenze | 10.04.2015
Trpěl jsem částečným skepticismem, co se současné československé rockové scény týče. Vím, že tu existuje poměrně dost kapel inspirovaných západním modelem moderního indie rocku, alternativní kytarovky nebo jak to nazvat. Asi nikdy mě ale žádná neoslovila tak jako Fresh Out of the Bus. Talentovaní, kreativní a dokonce dobře vypadají.
Tři kluci z Nitry nedávali pozor jen při hudební výchově, ale i při matematice. Dali se dohromady v roce 2013 a od té doby nelenili. V dubnu loňského roku vydali EP 12//13, v létě měli možnost se ukázat na několika velkých festivalech jako Rock for People, Whoneedslyrics?! nebo Waves Bratislava a velmi brzy začali pracovat na debutovém albu. Sami o sobě tvrdí, že jejich největší zbraní je neschopnost vymezit se v rámci jedné škatulky. A nejspíš to bude pravda. Mají schopnost propojovat vícero žánrů a vytvářet vlastní styl: Na základech indierockové kytarové hudby britského ražení postavili pomocí nejrůznějších zvukomalebných prostředků postrockovou atmosféru. A protože jim zmíněná matika není cizí, zasněné pasáže během pár vteřin, i v rámci jednoho songu, přecházejí do progresivního šílenství, aby se posléze vrátily do energického finále. Takto je vystavěna asi nejtypičtější píseň, první singl Philistines, Sheep and Squires, která stojí uprostřed mezi jasnými hitovkami (druhý singl Crooked Ways of Pros) a kompozičně a rytmicky složitějšími songy (úvodní Moiety). Všechny spojují výrazné melodie, refrény a preciznost hráčských výkonů. Triu vévodí Tom Lobb, majitel krásného tenoru s citem a výrazivem pro přesné vystihnutí atmosféry a technicky vyspělý hráč na kytaru, který se nebojí experimentovat se zvukovou nadstavbou nástroje, což je jednou z nejsilnějších zbraní kapely. Neméně schopná a brilantně sehraná je rytmická sekce tvořená baskytaristou Michalem Eichlerem a bubeníkem Martinem Zaujecem. Jejich pekelně náročné i záměrně a funkčně upozaděné harmonie a groovy dělají hudbu Fresh Out of the Bus kompaktní, takovou která by neměla být povšimnuta jen doma na Slovensku a v českém sousedství. Potenciál je totiž daleko větší.
Fresh Out of the Bus nabízí něco, co se obecně mnoha umělcům nedaří. Dokazují, že jsou hudebníci schopní skládat pecky na první dobrou, z muzikantského hlediska se dosyta předvést, a přitom se vyvarovat exhibicionismu, a podřídit se výsledné podobě každé písně tak, aby vyzněla co nejpůsobivěji. Jejich debutová deska je ambiciózní a má šanci rozvířit československé hudební vody. Je horkým kandidátem na objev a dost možná i album roku.
Fresh Out of the Bus – s/t
www.freshoutofthebus.bandcamp.com
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.