Články / Recenze

Labutí písně podvraťáků (The Pogues)

Labutí písně podvraťáků (The Pogues)

Akana | Články / Recenze | 28.09.2013

Dost možná jde o labutí píseň irských podvraťáků, a stydět se za ní rozhodně nemusí. Od roku 2001, kdy si Shane McGowan se zbytkem party po desetiletém exilu znovu potřásl rukou, kapela nevydala žádný nový materiál, jen nárazově koncertovala pro potěchu fanoušků. Žádné novinky tedy nenajdeme ani na záznamu výročního koncertu v pařížské Olympii, ale komu by to překáželo? Důležité je, že The Pogues to šlape jako zamlada, málokterá zásadní pecka v setlistu chybí a dokonce i Shane, ač je to při jeho životním stylu udivující, má pořád jiskru. Jistě, krákorá ještě o něco drsněji než dřív, trochu šišlá, ale vzhledem ke stavu jeho dentální výbavy není divu. Chvíli mu trvá než se rozehřeje (podobné to bylo při jeho sólové návštěvě pražské Štvanice v roce 2004), ale po třech, čtyřech rozpačitějších kusech už je to zase on.

Jedinou připomínkou časů po McGowanově vyhazovu je hitovka Tuesday Morning, jinak se skupina probírá svým klasickým obdobím s logickým důrazem na první tři desky, takže Streams of Whiskey, If I Should Fall..., A Pair of Brown Eyes nebo Dirty Old Town nemůžou chybět. Finále pak obstarává nezapomenutelná antikoleda Fairytale of New York, v níž původní pěvecký part Kirsty MacColl nepříliš oslnivě přebírá dcera banjisty Jema Finera Ella, a nakonec rozparáděná Fiesta. Pařížané byli ten večer evidentně spokojení a vděční. Bylo za co.

Info

The Pogues – The Pogues in Paris: 30th Anniversary Concert (Universal, 2012)
www.pogues.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace