Viktor Palák | Články / Sloupky/Blogy | 26.11.2015
Utrechtský festival Le Guess Who? nabízí bezpočet radostí. Některé z nich už rozebral Michalův Šejkr, do detailu půjde report v dalším čísle Full Moonu. Teď je čas na další vábničky v podobě seznamů pomyslných vrcholů. Na jednom z nich jsme se potkali, další shody i výpravy po jiných návrších se budou kupit v následujících dílech.
Pětici níže by šlo obratem rozšířit. Tohle je spontánní seznam, v němž se nehraje na pořadí, a v němž tři z pěti kapel vystoupily v rámci té části programu, kterou obhospodařovali kurátoři ze Sunn O))). Náhoda?
Sunn O)))
Tak určitě. Bez Attily za mikrofonem, zato s cellistkou Hildur Guðnadóttir a trombonistou Stevem Moorem v sestavě. Skoro hodina a půl sonické masáže. Opět zážitek posouvající možné, jednoznační kanóni. Jakýkoliv záznam na YouTubu vyzní jalově, tenhle alespoň baví tím, jak si všímá přístrojů zběsile signalizujících překročení zvukových i jiných limitů. Je s podivem, že je na to přes všechnu mlhu vidět.
Annette Peacock
Koncert překonávající vše ostatní, co festival nabídnul. Následující vystoupení headlinerů z Deerhunter nešlo po tomhle zážitku vydržet déle než tři písničky. Lapání chimér z jiného světa. Než vyjde nový Full Moon, snad se slova navrátí…
The Necks
Dilema Goatsnake versus The Necks nakonec při všem respektu ke Gregu Andersonovi vyhráli australští improvizátoři. Trpělivost přináší růže, po hodině sklízeli klavírista Chris Abrahams, bubeník Tony Buck a basista Lloyd Swantona ovace ve stoje. Neuvěřitelné prolnutí (hudebních) duší.
Lightning Bolt
Jsou tři ráno, budíček! Totální destrukce, po které nešlo usnout – a že před ní už se víčka sama zavírala. Zvuková lavina, pod kterou se ale krásně dýchá. Video zachycuje alespoň desetinu skutečné energie. Ohlaste se, pokud byste je rádi viděli v Praze!
Keiji Haino
Japonská zvonkohra. Od Keijiho Haina se lze dočkat čehokoliv, pokaždé je ale okamžitě zřejmé, jak srostlý je s hudbou, kterou vyluzuje. Tentokrát tak činil na činely a jakési podomácku vyrobené perkuse. Jako ukázka jeho spontánní všestrannosti poslouží záznam staršího vystoupení s Nazoranai, kapely, kde hraje ještě se Stephenem OʼMalleym a Orenem Ambarchim.
foto © Erik Luyten
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.