Články / Recenze

Letopisy jako bilance? Marnie Stern to tak asi má.

Letopisy jako bilance? Marnie Stern to tak asi má.

gaga | Články / Recenze | 25.04.2013

Album Chronicles of Marnia se vlastně od těch předchozích ani moc neliší, a přeci překvapí tím, kam se Marnie Stern ve své skladatelské invenci posunula. Je naplněné rozpustilými, trochu ukňouranými a chytlavými melodiemi, kteréžto se staly její poznávací značkou. Stojí za tím naprosto zvládnutá technika tappingu a jistě i záliba ve vtíravě vysokých tónech. Jen tentokrát vsadila Marnie na ještě silnější melodičnost a nebála bych se říct, že zabrousila i k popovějším zdrojům. Ostatně pecky jako Nothing Is Easy, Noonan nebo titulní píseň Chronicles of Marnia by se vyjímaly i v repertoáru leckterého lehce nezávislého rádia.

Ani hlasový projev Marnie se nezměnil. Ačkoli možná zní o něco jistěji a její zpěv je zřetelnější, čistější a přítomnější než dřív. Čímž nechci říct, že by kdy zpívala falešně, spíš jako by dospěla do bodu, kdy si uvědomuje, že její hlasový kapitál dokáže víc než jen kmitat po divokých sinusovkách nahoru a dolů. Album budí dojem, že v sedmatřiceti Marnie vyrostla, a ač jí holčičí obličej zůstal, dívčí léta už má za sebou. Skladby jsou zamyšlenější, přechází od hravých, rozverných, matematických melodií k pasážím mnohem vážnějším. Jistě za tím bude i fakt, že za bicí si tentokrát nesedl poděs Zach Hill, díky němuž byla předchozí alba Marnie Stern tvrdším oříškem i pro zasvěcené. Pro mnohé to bude zklamání a je dost pravděpodobné, že kvůli tomu desku nepřijmou, přeci jen jejich spolupráce se na pobřeží obou oceánů stala ikonickou. Ale já jsem toho názoru (ač mně Hillova zběsilost ve spojení s Marniiným afektovaným projevem opravdu chybí), že změna jí jen prospěla. Asi to bude právě zvukovou jednoduchostí, tím, že její kytara i hlas tolik vyniknou a texty nacházejí mnohem více prostoru k rozvinutí vlastního příběhu.

A právě texty jsou na albu nepřehlédnutelnou a svébytnou entitou. Například taková Proof of Life svým začátkem „all my life is based on fantasy/ all the Gods they stop talking to me“ vyvolává nejen textem mírné mrazení a šimrání v mozku, protože s ní chtě nechtě vyplouvá na povrch mnoho nezodpovězených otázek. A stejně je tomu i u zmíněných hitovek. V Nothing Is Easy podobné otázky vyvolává refrén „hey, you don’t need a sledge hammer to walk in my shoes where nothing is easy“. Pídit se po pravém významu mi není rovno a ani bych se do těchto debat nepouštěla, ale faktem zůstává, že Marnie si pokládá otázky, bilancuje a předkládá odpovědi formou, která nemusí vůbec dávat smysl. Ale taková Marnie Stern je – rozverná, nejasná, excentrická blondýnka s obličejem malé holky a mozkem dospělé ženy, která zraje každým albem. Nemůžu se dočkat, co složí, až jí bude táhnout na padesát.

Info

Marnie Stern - Chronicles of Marnia (Kill Rock Stars, 2013)
www.killrockstars.bandcamp.com/album/the-chronicles-of-marnia

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace