Jakub Koumar | Články / Recenze | 02.06.2015
Když se sejdou dva milovníci zvukové temnoty, nedá se očekávat sluníčkový mejdan. V případě fúze dvou experimentátorů, japonského umělce zvaného Merzbow a Jamieho Stewarta, reprezentujícího Xiu Xiu, vznikla deska až nečekaně vážně vystavující zšeřelá místa.
Zatímco kolaborace započala už v roce 2010 na newyorském koncertu, nahrávka Merzxiu vznikla mejlovou korespondencí mezi Los Angeles a Tokiem. Masami Akita alias Merzbow se honosí jménem odkazujícím na dadaisticky pokřivený bytový prostor Merzbau německého výtvarníka Kurta Schwitterse. Náklonnost k dadaismu je patrná i na jeho albech, stejně jako prvky free jazzu (Normal Music, 1982). Je znám nekompromisní a zdrcující hlukovou palbou, jež působí těžké ztráty v řadách nepřipravených posluchačů. Nebrání se ale ani experimentům s melodiemi a s tradičními nástroji.
Nový projekt nese všechny znaky jeho novodobé tvorby, jde o noise svázaný kadencí a měnící svou povahu citelně a nápadně. Žádné mikroskopické metody, ale ani ostré řezy, hledání rovnováhy mezi ruchovou hudbou a přirozenou podstatu hluku – nahodilostí a neurčitostí. Pomáhá mu Jamie Stewart s odlišným přístupem kolorování zvuků, jeho mýtické ambientní plochy jsou ve skutečnosti ambientu na hony vzdáleny díky své členité struktuře. Ačkoliv je tvorba Merzbow a Xiu Xiu odlišitelná na první poslech, dohromady už to tak jednoduché není. Je to rovnice ne o dvou, ale o třech neznámých, kdy těžko identifikovatelným tvůrcům přihrává i neosahanost metody a společně vyrábí celek, z něhož se teprve dají jednotlivé elementy identifikovat, dohledat a "dopočítat".
Strana A je plná experimentální nejistoty, ovšem podprahově promlouvá řádem a přísnou logikou. Svým způsobem půvabný noise, jehož zákruty a záhyby jsou průzračné. Jako struna se stařičkým a rozdrásaným vinutím, jež se po drnknutí chvěje opakovaným pohybem a její amplituda se mění podle toho, jak ji autoři zatěžkávají. Žádný zvláštní eskalátor temnoty, jak je u desky proklamováno.
A pak to přijde. Zvuky se postupně deformují a získávají démonický nádech, aniž by změnily svou čitelnost. Demonstrují, že „temnota“ není jen místo skryté před světlem, ale že je úhlem pohledu. Těžko uchopitelnou emotivní interpretací, omamující intelekt. Strana B je už pobytem v místě, do nějž se polovinu alba jen pozvolna propadáte. Bravurně kolorované a atmosférické nálože ruchových improvizací se mění na neočekávatelné, pohlcující a neodolatelně uhrančivé prostředí.
Tíži, jež obaluje posluchače, se těžko odolává. Merzxiu je silná deska vyžadující trpělivost, za tu se ale odmění jemně propracovaným a barvitým noisem. Merzbow a Xiu Xiu na gram odvážili všechny přísady a vybudovali atmosféru sklíčenou nikoliv temnotou, ale námi samými.
Merzbow + Xiu Xiu - Merzxiu (Kingfisher Bluez, 2015)
www.kingfisherbluez.bandcamp.com/album/merzxiu
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.