Jakub Šíma | Články / Recenze | 14.10.2014
Když byla ohlášena společná deska sedmnáctiletého Bishopa Nehrua a nejznámějšího padoucha této části rapové galaxie, veterána MF Dooma, jejich spolupráce působila stejně překvapivě jako logicky. Maskovaný MF Doom si totiž své spolupracovníky vybírá nadmíru pečlivě. Na druhou stranu Nehru patří k vůdčím členům nastupující generace newyorské rapové renesance, která s přispěním vlastní invence hledá živnou půdu především v polovině devadesátek, čímž mimo jiné potvrzuje teorii o dvacetiletém cyklu hudebních vln. Rozdíl generací dává vzniknout vztahu mentora a žáka, který ve výstupním testu lekce pro pokročilé dostává náležitý prostor ukázat výsledky píle, talentu i odborného vedení. Většina lyrické složky je tak naložena na Nehruova bedra, zatímco Doom obstaral kompletní produkci a hlasem přispěl do zhruba poloviny tracků.
Začátek desky oznamuje jazzově laděné intro, pomalejší groovy a pro Dooma typické samplované útržky rozhovorů či proslovů, které v přesazeném kontextu působí často stejně vtipně jako ďábelsky. Kombinace, která nezapře důvěrně známý producentský rukopis. Doom se, až na jednu výjimku, dokázal oprostit od použití motivů známých z instrumentální série Special Herbs, kterou při jiných příležitostech neváhá bezstarostně recyklovat. Celkově osm nových beatů pak kromě zažitých postupů představuje také až překvapivě klidné a boombapové roviny. Především v nich zní Nehru nadmíru přirozeně, jak potvrzuje například v Mean the Most. Nejsilnějším výsledkem spolupráce na trase Londýn – NY je pak singlový Om, který jako návnada na desku fungoval dokonale i v naplněných sádkách revíru mladých talentů.
Z Nehruova lyrického projevu vysvítá nezpochybnitelná dospělost, která ani v náznaku není poplatná faktu, že desku nahrál v sedmnácti letech. Sám dobře ví, že očekávání mohou být svazující, a uprostřed dění, které si od jeho postavení nelze odmyslet, zabředá i do pocitů osamění a prázdnoty. Situace, kdy Nas, který byl s Illmaticem zázračným dítětem poloviny devadesátek, Nehrua považuje za budoucnost hudby, jistě potěší, ale tíhu očekávání ze sebe setřesete jen těžko. A mladý rapper to ví nejlépe. Jeho střízlivý pohled, který odmítá nekritické vnímání okolního světa nebo dokonce blahořečení materiálního hédonismu, se nebojí do love story protlačit trochu cynického odstupu, ukázat sebevědomou stránku, ale také nabrousit společensky kritickou břitvu. Flow s klidnou, ale důraznou dikcí se jen těžko oposlouchá, stejně těžko něčím překvapí. Tradice, nikoli experiment, je vůdčím motivem většiny mladé generace východního pobřeží. A tohle pravidlo Nehru ctí. Zároveň však ví, že před sebou má ještě trnitou cestu k tomu, aby neskončil v kolonce někdejšího velkého talentu. NehruvianDoom naštěstí není jen cennou položkou do hudebního CV, ale také důkazem, že je na správné cestě.
MF Doom & Bishop Nehru: NehruvianDoom (Lex Records, 2014)
www.nehruviandoom.lexrecords.com/home/nehruviandoom-lp-pre-order.html
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.