Články / Recenze

Miley Cyrus - opět šokuje, tentokrát kvalitou

Miley Cyrus - opět šokuje, tentokrát kvalitou

Jakub Béreš | Články / Recenze | 01.12.2015

OHODNOŤTE DESKU

Prosím vás, abyste na chvíli zapomněli na dřívější představy o Miley Cyrus. Útěk minulé desky od figury dětské televizní hvězdy zdobený pohoršujícími provokacemi se konečně začíná ubírat správným směrem. Hlavním úkolem minulosti bylo šokovat, a to za každou cenu. A novinka Miley Cyrus and Her Dead Petz nepřestává šokovat - tentokrát novou hudební ambicí.

Doo It! „Yeah I smoke pot.“ Explicitní první singl, v jehož videu je zpěvačka polévaná lepkavou tekutinou plnou zmrzlinových posypek, je odstrašující promo. Zbylé písně se totiž nesou v úplně jiném duchu, přesto z něj do zbytku desky prosákne těkavost, i kvalitní produkce. V pozadí stojí členové rockové skupiny The Flaming Lips a hiphopový producent Mike Will Made It. Podivuhodné spojení funguje nečekaně dobře, nejspíš i díky tomu, že každý dostal velký prostor, v němž se mohl realizovat. A možná právě i proto je stopáž dlouhá hodinu a půl a obsahuje třiadvacet písní.


Na úvodní Doo It! navazuje psychedelická várka velkoryse prostorných písní, v nichž Miley Cyrus zní mnohem přesvědčivěji než útlých oblečcích. Vesmírné rozjímání je po chvíli přerušeno minutovou mezihrou Fucking Fuck Up a pokračuje možná zbytečnou BB talk – jako by prvních sedm písní kopírovalo stavy navozené drogou. Nehledejte náznaky, Miley se nesnaží říct nic zásadního, mnohem zásadnější je přímá forma, která prosvítá v mezihrách jako I‘m So Drunk.

Nenucenou rockovou produkcí prolínají profesionální hiphopové beaty. Nemaká to, ale ani si to nepřekáží, jejich společné vyvrcholení přijde v Milky Milky Milk a Cyrus Skies. Zatím vše funguje jak má, problém nastává u dalších písní, které jsou omotány nemístnou popovou něhou. Poslední dávka psychedelie je ukrytá v hostovačce s Big Seanem a vrcholí nejlepším kouskem Tiger Dream, v němž uslyšíte i zpěv geniálního podivína Ariela Pinka. Netradiční délka je dobrým vymezením se vůči popové minulosti, jenže samotný nápad nestačí a v závěru nahrávky nudí.

Miley zase přestřelila, i když tentokrát mířila jiným směrem. Navíc svět, a možná i zpěvačka sama, nejspíš nejsou připraveni nahlížet na tvorbu jinak než jako na výplod mladické nerozvážnosti utopené v alkoholu a trávě. Dead Petz proto nejspíš budou jen malou odbočkou v nikdy nekončící honbě za pozorností.

Info

Miley Cyrus and Her Dead Petz (Smile Miley Inc., 2015)
www.mileycyrus.com/andherdeadpetz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace