waghiss666 | Články / Recenze | 10.06.2013
Šok na úvod a pak už sluch dostává přes držku plivancem jako balvan a že Greg Puciato na to plíce a hlasivky má, o zbytku nemluvě. Zastávka pro kyslík, epileptická sypačka trhá uši na kusy a kdo to vydrží, odměněn je refrénem přímo pro vlny FM, bohužel tohle by asi u rádiových dramaturgů neprošlo. Nové album s dlouhým názvem od kapely s dlouhým názvem je vynikající od začátku do konce. Fuck you! Now try to disbelieve it!
Budu se opakovat označením Prancer jako zhudebněnou vězeňskou vzpourou v jídelně, ale těžko najít slovní spojení, kterým tuhle parádu popsat vhodněji. První play znamená repeat, a to na dlouho. Rádiovka (na způsob Black Bubblegum) se objeví, ale na rozdíl od poslední desky jen jedna. Titulní třetí stopa by jistojistě mohla být nasazena do hitparád, rytmika není složitá, zpěv něžný, holky snad neurazí výbušný refrén, ani výbuch v závěru. To jsme ale přeskočili druhý singl. BAF! Pěkně krvavý, syrový, zuřivý a místy i jemný. Prostě blázinec. Na celém albu jsou porůznu skryty chybky a pazvuky, co když zazní, vidíte Bena škubat kytarou. Další repeat? Klidně, ale nečekejte, že vás to omrzí.
„Zbytek“ je nekompromisní, agresivní a šílený, a pokud se chaos rozestoupí nebo mezi sebe vpustí melodii, není to póza ani nutnost, nýbrž kapelní standard. Hero of the Soviet Union začne snad nejbláznivěji v rámci alba, rytmiku radši nepřepočítávat, zaslechneme synťák, zpomalíme a když Greg zase zařve, poznáme onu proklamovanou inspiraci starým HC/punkem, následující Nothing’s Funny je odkaz potvrzen. Pomrkávání ke starší tvorbě v Understanding Decay potěší, stejně jako podle osvědčeného vzorce do druhé půle vložená krátká sypačka Magic That I Held You Prisoner. Kombinace dvou tváří mi zcela vyhovuje. Drzost, co je večná, toť hlavní rozdíl mezi letošní a tříletou Option Paralysis – tehdá byl klid velký a atmosférický, tady jsou pomalé pasáže obohaceny o cosi (ať už řvoucího Grega nebo tralaláčky na kytaru), u čeho si posluchač až tolik neodpočine. A to je dobře. Rytmická palba vložená do druhé půle (03:11) jinak pomalé Crossburner je orgastickým a podruhé ještě orgastičtějším (3:35) pokusem, jak z pomalé přes rychlou udělat zběsilou pecku. Nezkušený posluchač bude vyděšen závěrečnou hrozbou The Threat Posed By Nuclear Weapons, žádný chillout nakonec se ale nekoná, tady se budou trhat svaly, nebo spíš co z nich zbylo. Čekali jste pravý opak? Pche!
The Dillinger Escape Plan jsou jednou z mála kapel, která to má na háku, a já jim věřím. Na nic si nehrajou, jen to svoje a po svém, škatule jsou jim malé a když dojde na živáky, heslo straight to your face je splněno beze zbytku. Albová pětka nejde vypnout, jakmile se jednou začne, nepřeskakuje se, ani nepřestává. Rukojmí nebrat, krvavé výkupné v litrech, nezapomínáme na parádní texty, tohle letos jen tak někdo nepřekoná… Nashle na podzim na popravě>.
The Dillinger Escape Plan – One of Us Is the Killer (Sumerian Records, 2013)
www.dillingerescapeplan.org
foto © Nathaniel C. Shannon
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.