Anna Mašátová | Články / Reporty | 16.04.2013
Mezinárodní jazzový festival Mladí Ladí Jazz má jasné cíle: nalákat k poslechu jazzu mladé publikum a změnit názor, že je jazz posluchačsky příliš náročný. Nepochybně se jim to daří nejen díky atraktivnímu programu, ale pro studenty důležitou položkou – nízkou cenou vstupného. Oni by asi na jazz s radostí chodili, ale zaplatit několik stovek za koncert je pro mnohé mimo jejich finanční možnosti. Sto dvacet kaček za Paris Combo pro držitele ISICů, to je bez debat bomba.
Nebylo vlastně divu, že se na chodníku před Palácem Akropolis vinul had čekajících na šatnu a cedulka na dveřích hlásala vyprodáno. A protože slovo „mladí“ není v názvu festivalu jen tak, vždy se můžeme těšit na některou ze zdejších mladých neotřelých jazzových kapel, kterou MLJ představí. Tentokrát padl výběr na Pitch Bender. Ti nejsou žádnými nováčky, již několik let brázdí české i slovenské kluby. I když vedoucí kapely je pianistka a autorka většiny skladeb Iva Korgerová, pravděpodobně vám v paměti uvízne spíš rodačka z Košic, zpěvačka Simona „Sisa“ Fehérová.
Kdo by si pomyslel, že právě dredatá bosorka bude zdobit hlavní strany bulváru. Přesto se tak stalo, když se vloni zúčastnila Hlasu Československa a zvedla Rytmusovi mandle výrokem, že nic nedokázal. Ten kontroval tím, že je drzá, arogantní, nevychovaná a ze soutěže ji vyhodil. Že by jí to nějak mrzelo, pochybuji, Sisa totiž umí zpívat více než dobře, navíc má skvělou anglickou výslovnost. Dvojici dívek doprovází tenor saxofonista Zbyněk Polívka, kytarista Dan Hasalík a bubeník Oliver Lipenský. Soulový feeling, funky přiznávky, zkrátka příjemná záležitost. První album Virginology je vyprodané, nicméně letos se chystá vydání nové desky, na kterou shání Pitch Bender sponzory. Nevíte o někom?
Paris Combo jsou mazáci. Když se na počátku devadesátých let potkala zpěvačka a textařka Bénedict Grimault aka Belle du Berry s kytaristou Potzim a australsko-pařížským muzikantem Davidem Lewisem, vybublal eklektický mix v Paris Combo. Nemusíte být hrdinou Allenovy Půlnoci v Paříži, abyste se mohli přenést zpátky v čase, Paris Combo mají totiž swing i jazz v krvi, občas na povrch vytryskne cikánská vášeň, ska, tradiční šanson či kubánské rytmy, prostě kabaret třicátých let par excellence. Po pětileté pauze se vrátila skupina znovu na pódia, na postu basisty se objevil Emmanuel Chabbey a připravuje se šestá řadová deska. Bylo na čase, poslední album vydali roku 2004.
Akropoli ovládla francouzština, což překvapilo i samotnou zpěvačku. Angličtinu totiž hned zkraje publikum odmítlo. Pro ty, co smyslným jazykem nevládnou – texty jsou nepřekvapivě především o lásce, nelásce, lži a všech trablech s tím spojených. Chvíli jste šoupali nohou v pařížském nočním klubu, o chvíli později vás Paris Combo přenesli na romantickou procházku k Seině či do slunného Španělska.
Jak jinak začít než skladbou Moi, ce que j’aime c’est le début, ale největší nadšení strhl hit Living Room. Znáte kompilace Putumayo? Zazněly i skladby z francouzských kompilací Fibre de verre nebo Lettre à P, Lewis střídal klavír a trubku, případně hrál na oboje najednou, zatímco Chabbey se celou dobu křenil od ucha k uchu a dělal opičky na své kolegy.
Nepotřebujete v Praze trochu světla a slunce? Což takhle novinku Lux? Jste svobodní, tak s tím něco dělejte! Allez Señor a trocha španělské kytary jak vystřižené z Vicky Cristina Barcelona! Víte, že se v lásce nemá lhát jako v politice, takže Goodbye Pinocchio. Nebo se nechte unášet valčíkem, raz, dva, tři, raz, dva, tři....
Zatímco se šla Belle napít do zákulisí – prý je alkoholička, jako všechny Francouzky –, zastal jí zpěvem bubeník Francois Jeannin a vzápětí vyšvihla kapela jen instrumentálku, kde hrály prim obdivuhodně hbité Potziho prsty. Potřebujete synťák? Stačí mísa s vodou, trubka a sixties jsou tu. „Tak rychle, musíme si pospíšit, než nám to tady zavřou.“ Na dvacet písní, přídavek a dlouhý, předlouhý potlesk. Prý se brzy vrátí. Jen jedna výtka, že nedovezli více svých CD. Na výběr byl jen eponymní debut Paris Combo, album Potziho a Belle du Berry. Takže za rok à bientôt!
Paris Combo (fr) + Pitch Bender
12. 4. 2013, Palác Akropolis, Praha
foto © Barka Fabiánová
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.