Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 18.02.2022
Mezi název formace Decultivate a slůvko intenzita by se dalo položit rovnítko. Jejich výrazné EP Milovat mělo osm minut, přesto to na přejetí a důkladné přežvýkání posluchače stačilo. Byť druhá nahrávka, split s izraelskými souputníky Östra Torn, stopáž drobně prodloužila a pootevřela nové směry vedoucí k větší komplikovanosti materiálu, masomlejnek to byl pořád řádný. Nové EP Pohrdat si základní ingredienci uchovává, ale zároveň překvapuje.
Do sedmnácti minut dokázali Decultivate vměstnat značné množství změn, které nejsou efektní nebo tzv. na sílu. EP je naprosto organické, i když jeden moment je z kategorie „what a fuck is goin’ on here?“: v devítiminutovém opusu Lidé na cestě se v jeho druhé polovině vynoří úžasně zbastardizovaná část žánrově naprosto odlišné skladby, totiž One of Us od Joan Osborne. Decultivate se zároveň neomrzel tlak, řízený chaos a špína. Rukopis je znatelný, přibyly nápady a barvy, které výraz posouvají z – působivé a funkční – jednorozměrnosti, do vod avantgardního metalu, kde se může potkat rozbitá melodie klavíru, riffová rubanice i sludgeová bahnitost. A vše je zahaleno do typických nihilistických nálad.
Málo je někdy více než dost. Decultivate jsou z těch kapel, které tohle moc dobře ví – a umí to prodat. Na mysl se dere otázka, kam dál. Už dvakrát se ale ukázalo, že tahle skupina se umí vydat nečekaným směrem.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
