Bára Vondrášková | Články / Recenze | 14.03.2013
Eels brázdí hlubiny vod nezávislého rocku už od poloviny 90. let. Znáte je? Jo? Super! Ne? A máte rádi Beatles, Pink Floyd, Velvet Underground a jste přitom zvědaví, jak by podobná hudba zněla s modernějším zvukem? Zkuste si poslechnout album Wonderful, Glorious, zbrusu novou a jubilejní desátou nahrávku od Eels. Zní sice trochu rockověji a naštvaněji než ta tři roky stará, předchozí... Ale o to je lepší.
První z ,,úžasných a báječných“ skladeb je Bombs Away. Hromada sekavých basů, temných bicích, zdvojeného hlasu E (Marka Olivera Everetta, jediného stálého člena Eels) a elektronických pazvuků. Jedna z těch skladeb, u kterých čekáte, kdy se to konečně rozjede, než vám dojde, že už takhle je to vlastně pořádný nářez. Dokonce i po zádech běhající mráz a husí kůže se zaručeně dostaví. Jinými slovy, má to koule, ale pečlivě schované. Stejně tak je na tom i temným kytarovým rifem s atmosférou divokého západu začínající jízda Stick Together nebo Kinda Fuzzy, plná klávesových mňouků připomínajících osmibitovou hudbu, která je zároveň z těch nejwonderfulovějších kousků na albu. Třetí v pořadí je Accident Prone, ukolébavka o osamocení, která jako by vypadla od Pink Floydů. Len ta trúba chýba. Peach Blossom, první singl, se zdá být zdařilým prolnutím Rolling Stones a Nirvany, ale ke konci se zvrtne v optimistický dream pop.
V případě následující On the Ropes jde o klidné a pohodové pohrávání si s country a vzpomínání na Boba Dylana a je nutné říct, že řazení skladeb je na Wonderful, Glorious velmi povedené, příkladem budiž právě tato píseň: sestupná harmonie na konci a fade out, to přímo naladí na pomalou baladu. A ta přijde. Ovšem The Turnaround si nepouštějte v kocovině, depresi či splínu, chcete-li se dožít zítřka. Nebo chcete-li v nejbližší době poslouchat také něco jiného než právě tuhle skladbu. Po vymletí díry do hlavy přehlceným kraválem zpětné vazby sice začíná New Alphabet slovy ,,You know what? I’m in a good mood today“, nicméně i kdybyste si vypli zvuk a pustili si jen obraz klipu, v němž E zmasakruje chlapce na pláži a do pusy mu narve mrtvou rybu (bodejť by ne, když na něj útočil nunčakama), uvidíte, že to zas tak veselé nebude. Z New Alphabet se vyklube stížnost na absurditu dnešního světa. ,,When the words just sound like noise/ I need a new alphabet/ When the world stops making sense/ I make a new alphabet...“
Album zůstane potemnělé až do konce. Poupravená bluesová dvanáctka s ironickým textem Open My Present, pomalá a depresivní True Original, která by mohla suplovat The Turnaround, nebo (rythm’n’)bluesovými prvky okořeněná You’re My Friend – ani jeden song není zrovna ideálním životabudičem, přesto nutí k opakovanému poslechu. Až teprve s koncem přichází relativní happy end. Předposlední I Am Building a Shrine evokuje veselý průvod s barevným autobusem a Beatles v čele a to nejúžasnější a nejbáječnější na konec: titulní Wonderful, Glorious, která mísí pomalé, ale radostné durové vyhrávky s temnějšími, bluesrockovějšími a kytarovějšími postesky. Stejně jako celé album.
Eels – Wonderful, Glorious (E-Works / Vagrant, 2013)
www.eelstheband.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.