Články / Recenze

Očekávání zásadního… a Death Cab for Cutie

Očekávání zásadního… a Death Cab for Cutie

Jakub Béreš | Články / Recenze | 22.04.2015

OHODNOŤTE DESKU

Kintsugi je osmá řadová deska americké indierockové partičky Death Cab for Cutie, která svojí hudební pouť odstartovala před necelými dvaceti roky. Za tak dlouho dobu si vydobyli velkou slávu, ale museli se potýkat i s mnoha příkořími. Největším problémem bylo navázat na nejúspěšnější desku Transatlanticism (2003).

Současné vyhlídky pro kapelu nejsou o moc růžovější. Poslední nahrávka Codes and Keys (2011) byla propadákem, sám zpěvák Ben Gibbart dokonce prohlásil, že byla příšerná. Kintsugi má proto jednoduchý úkol, a to odfouknout prach, který přivál čas. Kapela se tak uchýlila k cestě nejmenšího odporu a nahrála slušnou desku, která v ničem neexperimentuje a sází na středoproudou jistotu. Hlavně se nikoho nedotknout a neurazit. Formace ztrácí indie nálepku a pozvolna přechází do táboru vysluhujících kapel, které sice budou vyprodávat koncerty, ale pouze z nostalgie a úcty.

Na novince se příliš odevzdávají posluchačům, jako kdyby mělo jít o poslední velkou desku, kterou kdy udělají. Zaječím úmyslům se už před nahráváním neubránil kytarista a producent Chriss Walla, zbytek naštěstí drží zuby nehty pohromadě. Jenže jak dlouho? Sami muzikanti zní poněkud otráveně, což přenášejí i na posluchače. Album je výlevem zpěvákových emocí, které pouze pobublávají pod pokličkou, místo toho aby vyburácely ven. Krize středního věku spojená s rozvodem a profesionální stagnací jsou dobrým důvodem pro explozi, která by kapele prospěla mnohem více než nahrávaní songů pro hollywoodskou produkci.

Desku otevírá nejenergičtější píseň No Room in Frame a první tóny znějí slibně. Na slušně rozehraný začátek navazuje první singl Black Sun - horko, tetelící se vzduch a frustrace, jako když čtete Camusova Cizince. Očekáváte, že se stane něco zásadního, ale stále se pokračuje v tom stejném. Všechno je marné a zbytečné, i tihle kluci, kteří už dávno nejsou kluky, svůj souboj vzdali, pokusy o svižnější písně horký vzduch neodvane. Poslední nádech přijde se songem Good Help (Is So Hard To Find), bohužel je už příliš pozdě.

Death Cab for Cutie jsou kapelou, která má to nejlepší za sebou. Kintsugi není propadák. V porovnání s předešlou tvorbou představuje lepší průměr, stejně jako nese náznaky vyhoření. Nahrávka mohla být důstojným rozloučením, pokud by americká pompézní nuda dokázala alespoň na okamžik zaujmout.

Info

Death Cab for Cutie - Kintsugi (Atlantic Records, 2015)
www.blacksun.deathcabforcutie.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace