Ozvuk(y) Unsound(u) 2018

Když jsme onehdá pražský Lunchmeat přirovnávali k polskému Unsoundu, bylo to v dobré víře ve světlé zítřky. I při všech kvalitách tuzemského podniku, Unsound coby přehlídka moderní trendů v hudbě a nových médiích má za sebou delší tradici (vznikl v roce 2003), ale jejich produkce taky dělá mutace po celém světě (New York, Londýn, Adelaide, Toronto). Dalším rozdílem je hloubka a důsažnosti akce, objem celého programu – krakovský Unsound trvá celý týden, na pořadu jsou večerní koncerty, ale taky diskuze (hlavní téma letošního ročníku znělo „Přítomnost“), workshopy, performance, projekce, akce atakuje téměř celé město. My jsme vyrazili na hlavní část týdenní nabídky a tady přinášíme pár špílů, které se do nás vryly. A ne – experimentální dnes neznamená neposlouchatelné nebo akademické (např. pohybově-hudební show Jlin byl zážitek vpravdě spektakulární), své si najdou jak vyznavači hrubého techna, tak nimraví snovači nejtenčích zvukových linek. A těch obrazů! (Obsáhlejší report hledejte v magazínu Full Moon #93.)

RADEK ZAPLETAL

Alva Noto
Alva Noto je soustředěný vědec experimentující s hranicí citlivosti, který ventiluje nárazové zvukové impulzy, včetně vizuálních. V prostoru, jako je ICE Centrum, to byl zážitek vskutku magický.

Sinjin Hawke & Zora Jones
A/V live show vtěsnaná na hlavní sál s nízkým stropem Hotelu Forum. Není jediného místa, kde obrazová stránka nesedí s tou hudební.

Rozzma
Jedna z komet afrického kontinentu, který tvořil nepřeslechnutelnou a výživnou studnici interpretů letošního ročníku. Typické africké prvky v basových linkách a sekaný auto-tune rap. Zklamání jen z nepřítomné masky.

ZDENĚK NĚMEC

Zuli feat. Abyusif
Zuli roztočil pestrý kolotoč grimeu a junglu s arabskými odlesky. Špatná flow MCho bohužel nestačila na instrumentální složku, naštěstí dostal jen málo prostoru. Pokaždé, když rapper končil svůj vstup, musel Zuli vytáhnout energii z červených čísel a šlo mu to skvěle.

Jlin & Company Wayne McGregor present Autobiography
Typický zvuk Jlin dokonale fungoval jako rytmická i melodická kulisa pro taneční kreace moderního baletu. Velké pódium, ještě větší sál ve dřevě a uhranutý dav. Niesamowite.

HDmirror
Tatu, Madonna nebo Prodigy. HDmirror všechno zabalil do neskutečného množství pozitivní technoenergie a nasekal nadrobno. Rukama zběsile máchal kdekdo a skákali všichni. Bomby a zase jenom bomby!

MEXHOUSE

Phill Niblock
Pětaosmdesátiletý titán seděl za dvěma iMacy, klidně se díval, jak se před ním usazují další a další posluchači, ladilo se plátno, zvukař pohazoval hlavou, jen ten stařec byl klidný jako bůh. A když spustil velmi, takřka neznatelně modulovaný dron, který hladil mozkové závity jako mlýnské kolo vodní brázdu, všichni vrostli do země. Byl to čirý zážitek ze zvuku, z ohnutého času. První změna po pětadvaceti minutách? Ach, jak mi se nechtělo odcházet… (Na tohohle všeuměla se podívejte pozorněji, taky můžete zažít neopakovatelné v Mariánských Lázních, kde bude třídenní „speciál“, s Niblockem na místě, samozřejmě.)

Caterina Barbieri
Najděte si ICE Centrum, protože takové sály my neumíme. Jediné představení, které jsem poslouchal ze samého vršku, z poslední řady. Kouzlo nechtěného se vším, co k tomu patří. Kateřina, která používá modulární syntezátor místo varhan, se stala malou kněžkou, která rostla zvukem a majestátní atmosférou. Do kostela v Polsku nechodím, i když tohle byl chrám svého druhu. Všichni seděli, nikdo se nepohnul, jen zvuk ožíval a zase mizel. Sakrální magion se vším všudy, zvuk křišťálovější než poslední myšlenka svatého Pavla.

Manni Dee & Ewa Justka
Britský techno klátič a drobná Polka, kteří spolu hrávají pravidelně. A pravidelně to dopadá tak, že publikum přesně neví, co má dělat, aby se stihlo vejít do rytmu. Neskutečná rubanice. Manni sází rovné kolejní pražce, bez odboček, bez nástrah, prostě spolehlivý buchar, Ewa mu do toho přihazuje špínu a smetí, které nedělají z člověka jen nohy, ale i hlavu. Jeden nástup za druhým, třetí hodina ranní, vyblikaná hlava. Tohle se mi stalo naposledy… na Regisovi na Lunchmeatu. Každý by si to měl dopřát pravidelně a v míře nemalé, je to velmi zdravé. (Když jsem vyšel na ulici, celé město znělo jinak, mluvilo úplně jinou řečí.)