Články / Recenze

Písničkový strom z nejlepších amerických kořenů - Terry Lee Hale

Písničkový strom z nejlepších amerických kořenů - Terry Lee Hale

Jan Hocek | Články / Recenze | 14.02.2014

Pokud by se mne někdo ptal na nejlepší písničkové album roku 2013, bez váhání vyslovím Terry Lee Hale – The Long Draw. V pořadí už třináctá deska šedesátiletého texaského rodáka, jednoho z duchovních guru grungeové scény a nynějšího Pařížana, vyšla díky labelu Glitterhouse Records. Jeho písně jsou přirovnávány ke zhudebněným povídkám, prý se po literární stránce vyrovnají legendárním „short cuts“ Raymonda Carvera. Balte kufry, složte spacáky, na novince hraje důležitou roli evropský a americký cestopis.

Každá z osmi písní alba The Long Draw se váže k nějakému specifickému prostředí na písničkářově pouti světem. Hudební cestopis, kaleidoskop příběhů o bloudění, hledání, stesku a touze do sebe nasál to nejlepší z tradice amerického písničkářství. Od blues přes country, folk až k rockovým inspiracím, jež nezapřou seattleskou bouři. Terry Lee Hale má v sobě Johna Lee Hookera, J. J. Calea, Johnnyho Cashe, Neila Younga, Toma Waitse, Bruce Springsteena, Lou Reeda i Kurta Cobaina. Výrazově úžasná směs je umocněna hutnou, i když pouze akustickou Haleovou kytarou a dobrem (akronym slova Dopiera Brothers).

Hned úvodní track Long Draw chytne syrovostí a naléhavostí, která posluchačem mlátí až do konce alba, jehož stopáž je příjemných pětačtyřicet minut. Ve skladbě What She Wrote zas dokresluje countryový esprit pedal-steel kytara. V písni Black Forest Phone Call, rozesmutnělé foukací harmonikou a dobrem, vypráví Hale o tom, jak se dozvěděl o sebevraždě svého přítele v německém Schwarzwaldu.

Halea většinou doprovází pouze dvojice muzikantů a ještě k tomu francouzských Basků: Nicolas Shelly (baskytara) a Frantxoa Erreçarret (bicí). Hostují seattleští přátelé, basák Jack Endino (ex-Mudhoney, Nirvana), klávesák Glenn Slater (The Walkabouts) a hráč na pedal-steel kytaru Jon Hyde. Nahrávku produkčně vypiplal Bob Coke (spolupracoval např. s Black Crowes), takže ačkoliv se nepracovalo vyloženě s rockovým arzenálem, nepostrádá album grungeový náboj. Terry Lee Hale vybíral materiál z třiceti písní, natočil jich devět a osm nakonec zařadil na desku. Jedním slovem: úchvatnou! Závěrečná a zároveň nejdelší píseň Gold Mine (7:11) je situována do Paříže a patří k nejnádhernějším folk-rockovým baladám, jaké jsem kdy slyšel.

Info

Terry Lee Hale – The Long Draw (Glitterhouse Records, 2013)
http://www.terryleehale.com

foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace