Štěpán Sukdol | Články / Recenze | 02.09.2020
Pětičlenná kapela z Montrealu, působící kolem autorské dvojice Austin Boylan a Jacob Shepansky, přišla po roce od svého prvního EP No. 1 s plnohodnotným debutem Welcome to Bobby´s Motel.
Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party či svižné rokenrolové bicí. V „Bobbyho motelu“ nenajdeme žádné vyloženě překvapivé pasáže, spíš rozvíjení hudebních postupů načrtnutých na No. 1. Udiví snad jen velký příklon ke skupinovým vokálům, které téměř úplně vystřídaly hlavní zpěv.
Kdože je Bobby? Dle Pottery vznikl Bobby jako vtip, který si opakovali tak dlouho, až ho přetvořili v kapelní metarealitu. Bobby představuje imaginárního kamaráda i stav mysli, do kterého se můžete pohroužit a utéct před šedivou realitou. Bobbyho motel je pak místo, které sice není nejčistší ani nejhonosnější, ale je tu pro každého a každý v něm najde to, co právě potřebuje.
Album srší pozitivní energií, která snadno pohltí. Jedenáct skladeb na sebe příjemně navazuje a přeskakuje od tanečních rytmů do kytarového crescenda, útočí nespoutanou, až manickou hravostí. Tu podporují i odlehčené texty o lásce a zábavě (“Now my bones just freeze, we need to turn up the heat, I gotta ask ya Will you hold me close, and here’s a piece of my soul, don’t wanna lose ya”), často doplněné o skandované fráze. Mezi highlighty můžeme zařadit singly Hot Like Jungle a Texas Drums Pt I & II, zbytek skladeb je však bez potíží dohání a na desce nejsou žádné vyloženě slabé momenty.
Bobbyho motel je nabitý lehkostí a optimismem, vyzývá k tanci a úniku před bezútěšností reálného světa. Můžete se v něm jen na skok zastavit, anebo si v něm pronajmout pokoj na celé léto.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.