Přirozeně zemité Dormacy (Sweeps 04)

Opakování jako matka ukrutné moudrosti. Ambientní vrstvy a plochy, kde délka a čas nehrají roli. Čtyři dlouhé tracky, v nichž se posluchač boří do kytarového doom industriálního bahna, jež je místy husté a lepkavé až k zalknutí. Hutná zvuková mlha ale nabízí i východiska a záchranné provázky jsou upletené z náznaků sól, jemnějších vyhrávek a melodií. Pliveš sice pořád bahno, ale míříš znovu nahoru a už vidíš i světlo.

Sweeps 04 je další one man projekt s kytarou, hipsterské žalozpěvy nebo cvičení na téma „nevím, jestli chci být Johny Cash nebo spíše Moderat“ ale nečekejte. Sweeps 04 nezpívá vůbec. Sweeps 04 zní. Těžce a syrově. Pražský tvůrce se vyžívá ve vazbách, vrstvách, melodiích, které na debutovém albu Dormancy tvoří v souzvučných dronech základy všech skladeb. Sweeps 04 nechává takto vzniklé smyčky znít i několik minut v kuse. Další nápady ale přicházejí vždy včas, aby nešlo jen o samoúčelné „podívej, co umí má kytara, když ji proženu přes efekty“. Stavba každého tracku má ambientní okamžiky i noisové gradace, poklidné stěny i vypjatě vazbící melodie, které zalévají husté krusty tvrdých bahenních riffů.

Dormancy je přirozeně zemité a nepřeplácané album. To je výhodou. Nevýhodou, se kterou se musí každý tvůrce podobné hudby poprat, je jistá monotónnost, kterou práce postavená na jednom hlavním nástroji přináší. Sweeps 04, který desku vydává (nečekaně) i na vinylu, se pere celkem zdařile a pomáhá tomu i povedený zvuk nahrávky. Bahno českého hlukového undergroundu vyplavilo další talent.