Zelenej | Články / Recenze | 14.08.2013
Blue Hawaii je modrý koktejl, původem z Waikiki, namíchaný speciálně tak, aby vynikla modrá barva Curacaa. Potřebujeme: světlý rum 2 cl, Curacao Blue 2 cl, kokosový krém 2 cl a ananasový džus. Vše smícháme a přidáme kostky ledu.
Podobně lze popsat i tvorbu Raphaelle Standell-Preston a Agora aka Alexandera Cowana, jinak též montrealských Blue Hawaii. I kdyby už nic jiného, dokáží skvěle vystihnout slovy, o co jim jde. Nemyslím jen pojmenování samotné formace, ale i jejich nového alba Untogether. To, že většinu tracků tvořili odloučeni, je možná důvod, proč mě jejich poslech nenásilně odřízne od světa. Zrovna to poslední, co bych potřebovala. Přiznávám se ale, že se nebráním.
Jednoduché beaty, nasamplovaný popový zpěv jemné květinky, kdy písně znějí jako remixy. Zpátky v roce 2010, kdy Blue Hawaii začínali nahrávat své první album a vyložili karty s Blooming Summer. Deskou zvukově založenou na stejném principu jako Untogether. Ačkoliv šlo o zajímavou elektroniku cáklou popíkem, s novinkou se Raphaelle a Agor neposunuli, spíše potemněli. Ne že by Untogether bylo přelomovým nebo novátorským albem, takové nápady už tu byly a jsou, nejvíce se nabízí kolegyně Grimes, která vydává stejně jako Blue Hawaii pod střechou Arbutus. Ovšem Untogether (a částečně i Blooming Summer) nikdy nedojde entuziasmu, kterému se Grimes nebrání. Místo toho si drží svou vážnou, osamělou a melancholickou tvář, jakkoliv by se „grimesociace“ dala krájet.
Sedím na balkóně, čas zpomalí a západ slunce trvá 40 minut 30 sekund. Plnými doušky jako soundtrack vstřebávám Follow, skladbu, kterou vše začíná. Klidná melodie a dream pop v nejlepším smyslu slova. Krása některých kousků dolehne až po několikátém poslechu, jenomže jak to jednou přijde, už to nejde vzít zpět. Try to Be je nejvíce „při vědomí“ a vybrnkávací kytarou také stojí stylově na okraji alba. Zároveň se ale jemně samplované skřeky Raphaelle vrývají do mozkových závitů a jen těžko si můžu následující hodinu zpívat něco jiného. In Two a In Two 2 jsou dvojčata rozdělená po porodu, která ke konci dorostou až k IDM. Siera Lift zas najíždí na tvrdší notu, ocelové zvuky dokazují, že jeden z dua má koule, což kromě Claire Boucher (Grimes) asociuje i manchesterského producenta schovaného za značkou Holy Other. Asi je to spojením všech prvků, ale Untogether nejvíce docením v klidu a samotě.
Blue Hawaii jsem, tuším, nikdy nepila. Když už koktejl, tak High Society nebo White Russian. Ale když už dream pop, jedině Blue Hawaii.
Blue Hawaii – Untogether (Arbutus Records, 2013)
www.bluehawaii.bandcamp.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.