Články / Recenze

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová | Články / Recenze | 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Její debutové album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem. Únava a rozhořčení ze zavedených pořádků, zejména co se týče postavení žen, se v její hudbě neprojevují poprvé. Před třemi lety jí získal pozornost singl Someone Tell the Boys věnovaný pánům tvorstva s veršem „Someone tell the boys, they’re not important anymore“. Nic takového už se na albu neobjevuje, je z něj cítit zamyšlenost a zároveň reflektuje její prožívání lásky a vztahů. Věta z úvodní Pool „I said, I'm afraid that I need men, you said, need me then,” dobře předznamenává následující skladby.

I sama o sobě ovšem Pool funguje skvěle, navozuje klid, který nastane po ponoření pod hladinu, kdy člověk slyší jen hukot vlastní krve a vše ostatní je utlumené. Stav, ve kterém jsou problémy daleko, tak daleko, že se vynoří otázka: jak dlouho může takové štěstí asi vydržet? A když šťastné období pomine, zbydou vzpomínky, které s časem blednou. Samia v Does Not Heal za doprovodu akustické kytary oslovuje někoho, kdo jí býval blízký a vzpomíná, jak se řízla do nohy, když spolu přelézali plot. Nejdřív se bála tetanu. Teď se bojí jen toho, že se rána dobře zahojí a vybledne jizva, která by jí mohla zůstat jako připomínka, že si společné časy jen nevysnila.

Fit N Full satiricky podává ideál dnešní ženy, která je i na dietě pořád v pohodě a ráda se svléká: „Only getting hotter as I sweat, I have never really been upset“. Písničku lze označit za indie-rock, žánr, který bývá se Samiou často spojován, ačkoliv většina hudby jde trochu jiným směrem, míří někam mezi zasněný pop a folk. V tomto kontextu ještě roste sarkastický osten skladby. Ten je přítomný po většinu trvání alba, nicméně zde je nejpřímočařejší, nemusíme ho hledat mezi řádky.

Jako spoluautoři skladeb se na albu objevili mimo jiné kolegové z Grand Jury, třeba Nathan Stocker, zpěvák kapely Hippo Campus, se kterým Samia před rokem nazpívala single Utah. Závěrečnou Is There Something in the Movies si ovšem napsala sama. Je to vyznání a zároveň obvinění ze zrady její důvěry. A jestliže dříve na albu zpívala, „I wanna be your poetry,“ outro alba dokazuje, že je schopná nezávisle na komkoliv jiném reflektovat své emoce pomocí poetiky, která je emotivní i vyzrálá zároveň: „I left you in life […] I only write songs about things that I'm scared of, so here, now you're deathless in art.“

Info

Samia – The Baby (Grand Jury, 2020)
bandcamp interpretky

foto © Jessica DiMento

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace