Články / Recenze

Rychle rozjetá rolba Kovadliny

Rychle rozjetá rolba Kovadliny

Ichor | Články / Recenze | 14.06.2016

Nejen v době, kdy se mluví o nárůstu xenofobie, ale i v době plné individuálních úzkostí a strachu z budoucnosti funguje Kovadlina napříč nimi jako rychle rozjetá rolba. Kdo chce, může naskočit, ale musí počítat s tím, že zpětná zrcátka se někde po cestě utrhla. Pozůstalí členové Hanby ze sebe ani nestihli oklepat její popel a trvalo tři zkoušky, aby nacvičený materiál mohl zamířit na internet, desku i kazetu.

Bezprostřednost sdělení měla vždycky něco do sebe. Za starších časů se v literárních kruzích někdy vyplatilo přenést aktuální témata ve formě stručné a úderné básně do novin, než se měsíce lopotit s celou knihou. A stejně tak Kovadlina sází na přímočařejší a chytlavější podobu hudby, kde není času nazbyt – čas je zcela podřízen touze zkoušet, koncertovat. Snad jedinou překážkou by mohla být nesrozumitelnost některých obratů, ale na texty, ve kterých frontman Banán přichází s lehce abstraktnějšími výpady, stačí jen pár dalších poslechů. Jejich poměr s lidovějšími a přístupnějšími texty je navíc příjemně vyvážený. Obrací se v nich na všechny ani ne tak proto, aby zpytovali vlastní svědomí, jako spíš na jeho občasnou absenci.

Rozumět jenom konkrétní bolesti na jatkách uprostřed stáda

Jízlivá muška se ale kupodivu neobrací jen na apatii a mizivý vhled „ostatních“, ale i těch, kteří se staví na opačnou stranu v zajetí korektnosti a vlastní smyčky upletené z černobílých ideálů. Tetování může někdy rozbolet i rok po pořízení a i trika s Kovadlinou jsou kusy hadru ze stoprocentní bavlny.

Styloví punkoví aristokrati s image mravnostní policie

Prostor zbývá i pro osobní rovinu, která je tentokrát až nezvykle nad věcí – Asfalt se z lehké únavy vzápětí sebevědomě vzchopí, v Síla neuhnout není ani stopy po rezignaci.

Z toho, že neplatí smířená Slepota ani němota Že je síla bojovat

Na to, jak ponuré některé části textů jsou, hudba ani na moment neslevuje z energického a pozitivního náboje a vydrží tak až do rozjímajícího závěru. Lehce dramatický dovětek s náznakem Liborova rukopisu z jeho další kapely Tomáš Palucha naznačuje neotřelé, a přece zdařilé opuštění hranic hardcore punku, stejně jako na první pohled nejednoznačný obal desky. Bezbřehá víra a odhodlání jsou často základními stavebními kameny hardcorové, potažmo punkové subkultury. Člověk sžírán sebevětším pesimismem musí uznat, že i kdyby svět opravdu čekal už jen horší a horší osud, může s trochou snahy vysílat štěstí svému blízkému okolí. S trikoty Save the Whales z módních řetězců raději na hromadu a spálit.

Info

www.kovadlina.bandcamp.com/album/ivoty-t-ch-druh-ch

Kovadlina naživo:
15/6 Plzeň @ Divadlo Pod lampou
16/6 České Budějovice @ Velbloud
17/6 Čermná u Sušice @ Bouda / Magick Musick
21/6 Praha @ Ponton / Střelecký ostrov
22/6 Ostrava @ Plan B
23/6 Olomouc @ Divadlo na cucky
24/6 Kopřivnice @ Mandala
25/6 Rožnov pod Radhoštěm @ T-klub
26/6 Brno @ Kabinet Múz
01/7 Ústí nad Labem @ Box na nábřeží
09/7 Boskovice @ Festival
10/7 Bratislava @ Garáže
23/7 Tábor @ Mighty Sounds

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace